Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2020

9. 6. 2021 AnalýzyObceOdpadTřídění

Aktualizováno 16. 9. 2021. Byly doplněny výtěžnosti odpadů za velikostní skupiny a kraje.

Na základě dat z dotazníkového šetření za rok 2020 přinášíme každoroční přehled ekonomických ukazatelů v odpadovém hospodářství obcí.

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další.

Cílem tohoto příspěvku je seznámit odbornou veřejnost s náklady a příjmy v hospodaření s hlavními druhy komunálních odpadů a to jak z hlediska časového vývoje, tak i s vazbou na velikost obcí a jednotlivé kraje ČR.

Zdroj dat

Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty dotazníky, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2020, byl sestaven z 5 777 obcí (tj. 94 % všech obcí v ČR) s více než 10,57 mil. obyvatel (tj. cca 99 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin.

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou průměrná data, která vždy mají svou odchylku. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek.

Celkové náklady

Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele tedy umožňují obce porovnat z hlediska celkové výše odpadových služeb.

Jak je vidět v následujícím grafu (graf 1), který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2020 to bylo 54 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 24 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady.

Přibližně 10 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, jež budou podrobněji rozebrány v dalším článku, který připravujeme pro Infoservis.

Graf 1 – struktura nákladů obcí v odpadovém hospodářství v roce 2020.

Náklady obcí 2020

Zajímavý je také pohled na vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 platily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2020 tato částka činila už 1 064 Kč. Především v posledních pěti letech lze pozorovat konstantní výrazný růst.

Graf 2 – vývoj celkových jednotkových nákladů na odpadové hospodářství, přepočteno na obyvatele.

vývoj celkových jednotkových nákladů na odpadové hospodářství, přepočteno na obyvatele.

 

Pro potřeby regionálního srovnání jsou uvedeny průměrné celkové náklady dle krajů (obr. 1) a také dle velikostních skupin obcí (graf 3).

Obr. 1 – celkové náklady v Kč/ob. v roce 2020 podle krajů.

celkové náklady v Kč/ob. v roce 2020 podle krajů

 

Graf 3 – výše celkových jednotkových nákladů na odpadové hospodářství dle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.

výše celkových jednotkových nákladů na odpadové hospodářství dle velikostních skupin, přepočteno na obyvatele.

Náklady na tříděný sběr

Jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Tvoří cca 24 % celkových nákladů.

Jak je patrné z grafu 4 v posledních pěti letech, rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door či individuální nádobové sběry).

Graf 4 – vývoj výše jednotkových nákladů na tříděný sběr, přepočteno na obyvatele.

vývoj výše jednotkových nákladů na tříděný sběr, přepočteno na obyvatele

 

Samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) neroste tak prudkým tempem, jak je vidět v grafu 5.

Graf 5 – srovnání vývoje výše nákladů na tříděný sběr přepočtených na obyvatele a přepočtených na tunu materiálu.

srovnání vývoje výše nákladů na tříděný sběr přepočtených na obyvatele a přepočtených na tunu materiálu

 

Dále jsou pro regionální srovnání uvedeny průměrné náklady na tříděný sběr dle krajů (obr. 2 a tabulka 1) a dle velikostních skupin obcí (graf 6 a tabulka 2).

Obr. 2 – náklady na tříděný sběr v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na tříděný sběr v Kč/t v roce 2020 podle krajů

 

 

Tabulka 1 – náklady na tříděný sběr v roce 2020 podle krajů.

 

Graf 6 – výše jednotkových nákladů na tříděný sběr dle velikostních skupin, přepočteno na tunu.

výše jednotkových nákladů na tříděný sběr dle velikostních skupin, přepočteno na tunu

 

Tabulka 2 – náklady na tříděný sběr v roce 2020 podle velikostních skupin obcí.

 

V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity. Jejich průměrná výše přepočtená na tunu je pak základní hodnotou, dle které se stanovují výše odměn obcím za vytříděné množství obalového materiálu, a to dle platné metodiky schválené Svazem měst a obcí.

V roce 2020 byla výše nákladů na sběr a svoz papíru 4 967 Kč za jednu tunu sebraného materiálu, náklady na plast činily 8 244 Kč/t, a náklady na sklo byly ve výši 1 785 Kč/t.

Regionální rozdíly jsou uvedeny v mapách s krajskými hodnotami na obr. 3–5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě. Náklady na sklo jsou rozloženy více rovnoměrně.

Obr. 3 – náklady na sběr a svoz papíru v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na sběr a svoz papíru v Kč/t v roce 2020 podle krajů

 

Obr. 4 – náklady na sběr a svoz plastu v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na sběr a svoz plastu v Kč/t v roce 2020 podle krajů

 

Obr. 5 – náklady na sběr a svoz skla v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na sběr a svoz skla v Kč/t v roce 2020 podle krajů

Náklady na směsný komunální odpad

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů).

Jak je patrné z grafu 7, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného matriálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. Důvodem je postupné mírné snižování produkce SKO na obyvatele v obcích a tedy i méně materiálu, jehož svoz musí obyvatelé zaplatit.

Graf 7 – srovnání vývoje výše nákladů na tříděný sběr přepočtených na obyvatele a přepočtených na tunu materiálu.

srovnání vývoje výše nákladů na tříděný sběr přepočtených na obyvatele a přepočtených na tunu materiálu

V následujících tabulkách, mapách a grafech jsou pro srovnání uvedeny průměrné náklady na směsný komunální odpad dle krajů (obr. 6 a tabulka 3) a dle velikostních skupin obcí (graf 8 a tabulka 4).

Obr. 6 – náklady na SKO v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na SKO v Kč/t v roce 2020 podle krajů

 

 

Tabulka 3 – náklady na SKO v roce 2020 podle krajů.

 

Graf 8 – výše jednotkových nákladů na SKO dle velikostních skupin, přepočteno na tunu.

výše jednotkových nákladů na SKO dle velikostních skupin, přepočteno na tunu

 

Tabulka 4 – náklady na SKO v roce 2020 podle velikostních skupin obcí.

 

V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na odstranění SKO na skládce. V roce 2020 vyšplhala celorepubliková hodnota na 1 175 Kč za tunu odstraněného materiálu. V mapě na obr. 7 jsou uvedeny regionální rozdíly tohoto ukazatele.

Obr. 7 – náklady na odstranění SKO na skládce v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na odstranění SKO na skládce v Kč/t v roce 2020 podle krajů

Náklady na objemný odpad

Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru – mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.

Jednotková cena za obyvatele vyšplhala v roce 2020 na 78,1 Kč/ob. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2006 je znázorněn v grafu 9.

Graf 9 – vývoj výše jednotkových nákladů na objemný odpad, přepočteno na obyvatele.

vývoj výše jednotkových nákladů na objemný odpad, přepočteno na obyvatele

 

V rámci srovnání jsou dále uvedeny náklady na sběr a svoz objemných odpadů rozlišené dle krajů (obr. 8 a tabulka 5) a dle velikostních skupin obcí (graf 10 a tabulka 6).

Obr. 8 – náklady na objemný odpad v Kč/t v roce 2020 podle krajů.

náklady na objemný odpad v Kč/t v roce 2020 podle krajů

 

Tabulka 5 – náklady na objemný odpad v roce 2020 podle krajů.

 

Graf 10 – výše jednotkových nákladů na objemný odpad dle velikostních skupin, přepočteno na tunu.

výše jednotkových nákladů na objemný odpad dle velikostních skupin, přepočteno na tunu

Tabulka 6 – náklady na objemný odpad v roce 2020 podle velikostních skupin obcí.

Souhrnný přehled nákladů

V následující tabulce uvádíme každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty. Nelze je proto sčítat s ostatními položkami a náklady celkem nejsou prostým součtem jednotlivých položek.

Tabulka 7 – souhrnný přehled nákladů – vývoj v Kč/ob.

souhrnný přehled nákladů – vývoj v Kč/ob

Příjmy obcí

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největší příjem je z poplatku od občanů (který mohou obce stanovit různými způsoby). Dalšími příjmy mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, zisk z prodeje druhotných surovin, příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.

Významným příjmovou položkou jsou také odměny ze systému EKO‑KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.

Celkem obce získaly v roce 2020 v průměru 736 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 540 Kč/ob. a příjmy ze systému EKO‑KOM 148 Kč/ob.

Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musí obce ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 31 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.

V mapě na obr. 9 jsou uvedeny průměrné údaje celkových příjmů za kraje v porovnání s celkovými náklady a podíl, který v daném kraji obce průměrně doplácejí.

Obr. 9 – náklady na objemný odpad v roce 2020 podle velikostních skupin obcí.

náklady na objemný odpad v roce 2020 podle velikostních skupin obcí

 

V tabulce 8 je uveden celkový přehled příjmových položek za rok 2020 dle velikostních skupin obcí. Podobně jako u nákladů je třeba zdůraznit, že celkové příjmy nejsou prostým součtem jednotlivých položek a že jednotlivé položky jsou stanoveny pouze pro validní vzorek obcí, tedy pouze pro obce, kterých se daná položka týká.

Tabulka 8 – souhrnný přehled příjmů dle velikostních skupin obcí v Kč/ob.

 souhrnný přehled příjmů dle velikostních skupin obcí v Kč/ob

Závěrečné poděkování

Hlavním datovým zdrojem jsou roční dotazníky z obcí zapojených do systému EKO‑KOM. Společnost EKO‑KOM, a.s. by chtěla poděkovat všem, kteří se na této činnosti dlouhodobě podílí a díky nimž je možno pravidelně prezentovat vývoj nákladů a příjmů odpadového hospodářství obcí.

Vysvětlení finanční intervence EKO‑KOM do využití papírového odpadu z obalů

AOS EKO‑KOM přistoupila ke zvýšení platby třídícím linkám, které jsou smluvním partnerem systému EKO...

Doporučení pro tvorbu sběrné sítě

Z celé řady realizovaných studií vyplývá, že naprosto zásadní pro účinnost tříděného sběru, je rozmí...

Počet sběrných dvorů v České republice stále roste

1568 – tolik sběrných dvorů a tzv. sběrných míst bylo na území České republiky ke konci roku 2018....

Změny v systému EKO‑KOM pro rok 2021

Právě končící rok 2020 byl velmi specifický v mnoha ohledech, a také byl rokem, kdy byla schválena n...