Složitý systém nakládání s obalovými odpady na Slovensku

6. 12. 2021 ObalyObceOdpadTřídění

Česká republika má dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace odpadů, jehož financování z velké části zajišťuje více než 20 let nezisková autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Dosavadním principem fungování jedné autorizované společnosti je stabilní transfer finančních prostředků od výrobců, kterým zákon ukládá rozšířenou odpovědnost výrobce, ke všem obcím a k odpadovým firmám nakládajícím s obalovým odpadem za zcela jednotných podmínek vůči všem stranám. Jak se však někdy diskutuje, tento model není jediným způsobem řešení používaným v Evropě. Zajímavým pohledem na jiný model fungování systému rozšířené odpovědnosti výrobce v reálné praxi na sousedním Slovensku přispěli na odborné konferenci ODPADY A OBCE 2021 v Hradci Králové Radomír Brtáň, starosta obce Košeca a zástupce Združenie miest a obcí Slovenska, a také Peter Krasnec, zástupce AVE SK – odpadové hospodárstvo – s.r.o.

Zatímco v ČR funguje systém EKO-KOM přes 20 let, na Slovensku se aplikuje rozšířená zodpovědnost výrobců (RZV) pro obaly i neobaly v dnešní podobě od poloviny roku 2016. Zásadní rozdíl v přístupu je v tom, že zatímco v ČR musí uzavřít autorizovaná obalová společnost (AOS) smlouvy se všemi obcemi, které o to projeví zájem, Slovensko zvolilo jiný model, kdy se jednotlivé organizace zodpovědnosti výrobců (OZV – obdoba české AOS) samy rozhodují, se kterými obcemi, a s kolika, budou spolupracovat.

„Na Slovensku není jedna organizace, ale je jich deset. A toto tržní prostředí nám způsobuje vrásky na čele, protože jsme se nevyhnuli problémům se zasmluvněním obcí a měst. V předchozích letech bylo několik stovek obcí a měst, které neměly smlouvu k 1. 1. příslušného roku. Z vlastní zkušenosti můžu říct, že minulý rok jsme si zasmluvnili OZV až v květnu,“ popsal na úvod slovenský systém starosta Košece Radomír Brtáň a dodal, že díky tomu musela obec Košeca bezmála půl roku financovat sběr obalových odpadů čistě ze svého obecního rozpočtu. Každoročně je prý takto na Slovensku nezasmluvněna až pětina obcí.

Radomír Brtáň, starosta obce Košeca a zástupce Združenie miest a obcí Slovenska

Na Slovensku celý systém funguje následovně: Financování mají na starosti výrobci obalů a neobalových výrobků. Ty se zapojí do jedné z deseti OZV, které aktuálně působí na tamním trhu. OZV vybírá od výrobců poplatky, jejichž konkrétní výše vždy závisí na materiálu, ze kterého je obal nebo produkt vyrobený a na množství uvedeném ročně na trh. Podle počtu zapojených výrobců pak OZV uzavírá smlouvu s určitým počtem vybraných obcí a měst a pro ty pak zabezpečuje tříděný sběr.

„Možná lepším řešením by bylo stanovit minimální procentuální podíl jednotlivých OZV na trhu, aby se nestávaly situace s tzv. dumpingováním cen, které se dějí a je to velmi nepříjemné z toho pohledu, že se to pak negativně projeví na fungování obcí a měst při sběru těchto typů odpadů,“ upozornil Brtáň i na další problém slovenského liberálního modelu OZV. Problém je také s  financováním tříděného sběru ze strany sběrových společností. „Není financovaný celý systém, i když to zákon stanovuje, to znamená svoz, roztřídění, zpracování,“ řekl Brtáň. Ve své prezentaci také upozornil na tzv. cirkulaci výrobců mezi OZV, tedy že výrobci přebíhají k levnějším OZV, kvůli čemuž „opuštěná“ OZV následně vypoví smlouvu obcím. Podle Petra Krasnece, generálního ředitele společnosti AVE SK tento problém od roku 2021 vyřešila novela, kdy OZV je povinna mít 2 roky smlouvu s obcemi a 2 roky se sběrovými společnostmi.

Podle Petra Krasnece je přítomnost více OZV na trhu složitá i pro odpadové společnosti. „Naše společnost AVE SK spolupracuje s 3 OZV, každá má jiný princip, jiný systém financování, jiný systém výkaznictví. Takže já mám čistě jen na to jednoho specialistu, který nic jiného nedělá, jen komunikuje s obcemi, s OZV, se zpracovateli, dokumentuje obalový tok a podobně,“ řekl Krasnec a dodal, že pokud by měl tedy říct, zda je lepší jedna AOS nebo více AOS na trhu, pak je pro něj lepší spolupráce s jedním partnerem než s více.

Peter Krasnec, zástupce AVE SK – odpadové hospodárstvo – s.r.o.

Koordinace fungování zmíněných deseti OZV na Slovensku spadá pod tzv. koordinační centrum. „Na každou komoditu máme jedno koordinační centrum, protože i v elektru máme několik OZV, v bateriích apod. A toto koordinační centrum má nějaký systém koordinace všech OZV na Slovensku. Ono má jednu takovou zajímavou úlohu, a to je tzv. losování. Obce, které dostaly koncem roku výpověď ze strany OZV, zůstaly bez financování tříděného sběru a koordinační centrum všechny tyto obce sbírá a následně si jednotlivé OZV losují, kterou obec si která OZV vezme,“ přibližuje Krasnec další specifika slovenského systému. To losování ale podle něj trvá někdy velmi dlouho, proto se stávalo, že některé obce zůstaly v minulých letech nezasmluvněné i půl roku.

Od ledna 2021 stanovilo ministerstvo vyhláškou sazby pro jednotlivé komodity, které musí OZV zaplatit sběrové společnosti. To ale paradoxně přináší sběrovým společnostem spíš komplikace než přínosy. „Problém v podstatě nastává v tom, že toto jsou sazby, které mají platit OZV do systému, ale ministerstvo nestanovilo žádné sazby, které mají platit zase výrobci. Takže spolupráce s OZV: jedna nám platí podle vyhlášky, druhá nám platí paušál, třetí nemá peníze,“ posteskl si Krasnec. Pro příští rok stanovilo ministerstvo jiné sazby, které budou dle Krasněce vycházet z velmi zvláštního vzorce, který tvoří tzv. ekonomicky oprávněné výdaje. „Ten vzorec vypadá dobře, hlavně pro sběrové společnosti – dám tam všechno, odečtu nějaké sazby za prodej druhotných surovin a dostanu se k něčemu, co je pro mě úplně fantastické. Ale problém je jednak zálohový systém od příštího roku a druhá věc, tím, že máme konkurenci v rámci OZV, které si konkurují jen vstupním příspěvkem pro výrobce, tak je otázka, zda na toto budou vůbec finanční zdroje,“ zmínil své obavy Krasnec. Ohledně nových sazeb proto probíhají nyní intenzivní diskuze mezi svozovými společnostmi a OZV.

AVE SK dosahovala na své dotřiďovací lince podle Krasnece letos nejhůře 50% míry dotřídění odpadů pro materiálovou recyklaci. Tyto poměrně dobré výsledky přičítá jednak dobré finanční motivaci svých zaměstnanců a jednak i tím, že zavedli princip reklamací vůči obcím.

Ze zkušeností od našich sousedů je tedy zřejmé, že nastavit stabilní a efektivní systém zpětného odběru a využití obalů, který je schopen fungovat dlouhodobě, není vůbec jednoduché. Vždy je tedy nutné zvážit hlediska a konkrétní podmínky v konkrétním státě. A samozřejmě je velmi důležité detailně prodiskutovat takový záměr se všemi zainteresovanými stranami a po uvedení do praxe důsledně kontrolovat fungování nastaveného systému.

Předcházení vzniku odpadů v obcích

Společnost EKO‑KOM, a.s., na základě smluvní spolupráce s obcemi, každoročně získává a zpracovává da...

Společnost EKO‑KOM oslaví příští rok 25 let systému třídění odpadů v ČR

Česká republika je evropskou velmocí v třídění obalových odpadů. Díky systému EKO‑KOM má přístup...

Podrobné analýzy sběrné sítě

Ve společnosti EKO‑KOM provádíme od roku 2017 detailní geografické analýzy sběrné sítě měst a obcí v...

ODPADY A OBCE v on‑line formátu

S ohledem na situaci v ČR se 21. ročník konference Odpady a obce v tradičním formátu neuskutečnil. V...