Data z dotazníku obcí za rok 2020: littering a odpadkové koše

28. 10. 2021 AnalýzyObceOdpad

Od roku 2020 intenzivně řešíme situaci ohledně litteringu na území ČR. V rámci shromažďování dat jsme upravili Dotazník o nakládání s komunálním odpadem, do kterého jsme zahrnuli i několik otázek týkajících se jak litteringu, tak odpadkových košů, které s volně pohozenými odpady úzce souvisí.

Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství či v přírodě. Mezi typický litteringový odpad patří cigaretové nedopalky, obaly od sladkostí či rychlého občerstvení, žvýkačky, hygienické prostředky apod.  Řešením volně pohozených odpadů v rámci obecní agendy se zabývá 3 670 obcí, což představuje 63 % všech obcí, které vyplnily tabulku č. 17 v Dotazníku za rok 2020. Jak ukazuje Graf 1, zbylých 2 057 obcí (36 %) littering v rámci obecní agendy aktivně neřeší a 1 % obcí se v dotazníku nevyjádřilo. Na otázku, zda probíhá na území obce pravidelný úklid litteringu, však odpovědělo kladně 72 % obcí, což je o 9 % více než u otázky předešlé.

Graf 1 – Procentuální zastoupení obcí, které se v rámci obecní agendy zabývají tzv. litteringem.
Graf 1 – Procentuální zastoupení obcí, které se v rámci obecní agendy zabývají tzv. litteringem. Základem jsou všechny obce, které vyplnily tabulku č. 17 Dotazníku za rok 2020.

Podíl obcí, v nichž probíhá pravidelný úklid litteringu, z hlediska jejich velikostních skupin, ukazuje Graf 2. Lze z něj vyčíst, že nejlépe na tom jsou středně velké obce skupiny E a F. Všechny obce skupiny F (20 001–50 000 obyvatel) odpověděly, že na jejich území dochází k pravidelným úklidům, k vysokému podílu (91 %) se hlásí i obce skupiny E (10 001–20 000 obyvatel). Naopak u obcí do 500 obyvatel, se pravidelnému úklidu věnuje pouze 62 % obcí. Podobně je tomu i u větších měst
(50 001 –100 000 obyvatel). Stejný údaj, ale tentokrát rozdělený podle krajů prezentuje Graf 3. Jak je z grafu patrné, podíl obcí, které se na pravidelném úklidu podílí, je mezi jednotlivými kraji relativně vyrovnaný. Nejmenší podíl obcí realizující pravidelný úklid se nachází na Vysočině (59 %) a v Jihočeském kraji (60 %).

Podíl obcí dle velikostních skupin, v nichž probíhá pravidelně úklid
Graf 2 – Podíl obcí dle velikostních skupin, v nichž probíhá pravidelný úklid litteringu. Základem jsou všechny obce, které vyplnily tabulku č. 17b Dotazníku za rok 2020

 

podíl obcí dle krajů, v nichž probíhá pravidelně úklid
Graf 3 – Podíl obcí dle krajů, v nichž probíhá pravidelný úklid litteringu. Základem jsou všechny obce, které vyplnily tabulku č. 17b Dotazníku za rok 2020.

Obce se zaměřují především na úklid intravilánu (89 % obcí), který uklízí za pomoci zaměstnanců obce (55 %) nebo využívají dobrovolníky při různých úklidových akcích (29 %). Druhým nejčastěji uklízeným územím jsou lesy vyskytující se v katastru obce. Uklízí je 47 % dotázaných obcí, kdy v tomto případě se na této činnosti častěji podílí dobrovolníci než zaměstnanci obce. K dalším typům území, kam se soustřeďuje pozornost obcí v oblasti úklidu, jsou nejrůznější stezky (cyklistické, pro pěší), městské parky, vodní plochy a koryta řek. Jak jsme již zmínili, při úklidech obce nejčastěji využívají své zaměstnance a dobrovolníky, v menší míře se na úklidech podílí externí firmy nebo neziskové organizace (Graf 4).

 

Jaká území se pravidelně čistí od litteringu a kdo úklid provádí?
Graf 4 – Pravidelně uklízená území včetně podílů osob a subjektů, které se na úklidech podílí. Základem jsou všechny obce, které vyplnily tabulku č. 17b Dotazníku za rok 2020. Některá území v obci uklízí více subjektů najednou.

Z předběžných výsledků litteringové studie, kterou EKO-KOM realizuje ve spolupráci s Institutem pro ekonomickou a ekologickou politiku (IEEP) při Fakultě sociálně ekonomické UJEP, zatím vyplývá, že zatímco v přírodním prostředí (městské parky, stezky, lesy apod.) převažuje odpad typický pro spotřebu “na cestě“, ve kterém původce uchovává občerstvení (plast – zejména měkké obaly od sladkostí a potravin, dále nepotravinová obalová fólie), velké množství hygienických potřeb, nápojové plechovky a plastové kelímky a v menší míře PET láhve), pak v intravilánu obce, velmi často vybaveným sběrnými prostředky, hraje dominantní roli drobný odpad (především cigaretové nedopalky, obaly od sladkostí, zátky, účtenky či jízdenky apod.). Okolí komunikací je zatíženo kromě obalových i neobalových plastů (nápojové obaly, obaly od sladkostí, pěnový polystyren i neobalové kusy plastu) také ostatními odpady (zbytky pneumatik, textil a obuv apod.).

Výsledky však ovlivňují i další exogenní faktory, které nesouvisí s chováním člověka, např. povětrnostní podmínky (rozfoukávání odpadu větrem), roční období (spadané listí může zkreslit výsledky – zejména pak u drobného odpadu) nebo frekvence úklidových akcí.

Nástroje, které používají obce v boji proti litteringu, jsou uvedeny v Grafu 5. Obce se soustředí především na samotnou organizaci úklidu (76 %), dále 42 % obcí uvedlo, že se věnují osvětovým kampaním. Zhruba 16 % obcí využívá odpadkové koše pro umístění informací o předcházení vzniku litteringového odpadu a pokutu, jako nástroj na předcházení volně odhozených odpadů, má zavedenou 8 % obcí.

 

Jaké nástroje obce využívají v boji proti litteringu?
Graf 5 – Nejčastěji využívané nástroje k zamezení litteringu. Základem jsou obce, které se zabývají litteringem v rámci obecní agendy. Některé obce vykazují více nástrojů najednou.

Jak naznačují rovněž zkušenosti z jiných zemí Evropské unie nebo světa, boj proti litteringu může mít různou podobu. Některé státy pracují s pokutami za odhozené odpady, přičemž v případě opakovaného prohřešku se pokuta velmi často násobí (např. Wales, Irsko, Skotsko, Itálie, Malta, USA, Singapore apod.). Velikost pokuty rovněž závisí na nebezpečnosti daného odpadu, resp. na míře ohrožení zdraví (USA, Austrálie). Pokuty jako regulativní nástroj jsou však spojeny s celou řadou nevýhod, které brání jejich dostatečné účinnosti (např. nutnost přistižení při činu, vynutitelnost, administrativní náklady). Právě z tohoto důvodu celá řada měst a obcí implementovala inovativní přístupy, jejichž hlavním smyslem je prevence vzniku litteringu.

Sběr odpadů do odpadkových košů

S volně pohozenými odpady úzce souvisí i vybavenost daného prostředí odpadkovými koši, a to především v intravilánu obce. Ze studie litteringu, kterou společnost EKO-KOM realizovala v roce 2008, vyplývá, že ke znečištění veřejných prostranství dochází, i když je k dispozici dostatečná volná kapacita odpadkových košů. Skladba odpadů nalezených v odpadkových koších a její porovnání se skladbou volně pohozených odpadů se však liší z pohledu kusovosti zejména u položek cigaretové nedopalky a žvýkačky (více mimo koše než v nich) a dále v množství biologických odpadů, plastů, papíru a hygienických odpadů, kterých bylo naopak více v odpadkových koších.

 

Dostupnost sběrné sítě košů na SKO dle velikostních skupin
Graf 6 – Dostupnost sběrné sítě košů na SKO dle velikostních skupin. Hodnoty jsou uvedené v počtu obyvatel na koš.

Dostupnost sběrné sítě odpadkových košů na směsný komunální odpad (SKO) v obcích ukazuje Graf 6. Pomineme-li dvě krajní velikostní skupiny, rozdíly v počtech odpadkových košů na obyvatele nejsou velké. Dostupnost sběrné sítě se pohybuje v rozmezí od 47–67 obyvatel na jeden koš. Nejvíce obyvatel na jeden odpadkový koš vykazují obce ve velikostní skupině nad 100 000 obyvatel. U malých obcí do 500 obyvatel, naopak připadá na jeden odpadkový koš nejmenší počet lidí, což značí nejlepší dostupnost.

Pouze 6 % obcí samostatně eviduje, jaké množství směsného komunálního odpadu prostřednictvím košů seberou. Údaje o produkci takto sebraných odpadů, které reflektuje Graf 8, tedy prezentují jen velmi malou část obcí. Průměrná produkce SKO za všechny velikostní skupiny je 4,6 kg/ob./rok. Průměrná roční produkce SKO z jednoho instalovaného koše v těch obcích (5 %), kde byly tyto hodnoty k dispozici, je 242,8 kg/koš. Tuto hodnotu je ale třeba brát jako velmi orientační, neboť v dotaznících se například nevyskytují údaje o objemech instalovaných košů.

 

Podíl obcí, které evidují samostatně množství SKO sebrané prostřednictvím odpadkových košů.
Graf 7 – Podíl obcí, které evidují samostatně množství SKO sebrané prostřednictvím odpadkových košů.

 

Produkce SKO sebraného prostřednictvím košů.
Graf 8 – Produkce směsného komunálního odpadu (SKO) sebraného prostřednictvím košů. Hodnoty jsou uvedené v kg/ob./rok.

Pokud se obec rozhodne rozšířit svou sběrnou síť také o odpadkové koše na tříděný odpad, je vhodné nejprve zvážit, jaké odpadkové koše použít, a jak je vhodně rozmístit. S tím mohou pomoci některé zásady, které jsme již shrnuli v dřívějším článku zde.

Takto odděleně sebrané odpady lze do systému EKO‑KOM vykazovat taktéž. Do čtvrtletních výkazů jsou od 1. kvartálu 2020 vykazovány jako samostatný typ nádoby (označení OK – odpadkový koš).

Předcházení vzniku odpadů v obcích

Společnost EKO‑KOM, a.s., na základě smluvní spolupráce s obcemi, každoročně získává a zpracovává da...

Putovní Křišťálovou popelnici převzal jihočeský Vimperk

Vyhlášení 16. ročníku soutěže O Křišťálovou popelnici proběhlo v netradiční podobě. Konference Odpad...

Účinnost dotřídění plastových odpadů na třídicích linkách k době COVIDU klesla, EKO‑KOM pracuje na otočení trendu

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o odpadech, ve kterém jsou transponovány cíle a ...

Rozvoj sběrné sítě pro třídění kovových odpadů

S účinností od 1. ledna 2015 mají obce dle zákona o odpadech povinnost zajistit třídění kovových odp...