Co obnáší rozbory odpadních plastů?

2. 5. 2024 AnalýzyOdpadTřídění

Mezi odbornou veřejností je dobře známo, že se EKO-KOM věnuje celé řadě rozborů různých odpadů, při nichž analyzuje jejich skladbu. Například o skladbě směsného komunálního odpadu se na našem Infoservisu můžete dočítat pravidelně – naposledy zde. Každý typ odpadu vyžaduje při analýzách mírně odlišný přístup, a to zejména kvůli rozdílným charakteristikám jako je heterogenita, velikost jednotlivých kusů, možnosti manipulace s odpadem, intenzita produkce apod. V tomto článku se podíváme na to, co obnáší rozbory odpadních plastů ze žlutých kontejnerů, popelnic a pytlů.

Zatímco v některých zemích se obalové odpady třídí odděleně od neobalových, v Česku je systém třídění tzv. integrovaný. To znamená, že se obaly třídí společně s dalšími odpady, které jako obal nesloužily. EKO-KOM jakožto autorizovaná obalová společnost (AOS) proto potřebuje podíl obalů v tocích tříděných odpadů nebo druhotných surovin stanovovat pravidelně. A právě rozbory jsou jednou z běžných metod, jež se za tímto účelem používá. EKO-KOM má tak s rozbory letité zkušenosti, které pravidelně sdílí s řadou dalších partnerů aktivních v odpadovém hospodářství – s obcemi, akademickou sférou, státní správou, ale i se zahraničními partnery nebo evropskými institucemi jako je například Eurostat.

Rozbory jsou pro EKO-KOM významné také proto, že jejich prostřednictvím může sledovat vývoj třídění odpadů, změnu spotřebitelského chování nebo odlišné charakteristiky různých způsobů třídění odpadu. V kombinaci s poznatky z dalších výzkumných projektů, které EKO-KOM provádí, je pak i díky rozborům odpadů možné dále efektivně rozvíjet systém třídění a recyklace.

Metodika rozboru je základem pro kvalitní výsledky

Vývoj metodiky rozborů začal již na přelomu tisíciletí, kdy byly nejvhodnější způsoby provedení rozborů prověřeny v rámci projektů Vědy a výzkumu s Ministerstvem životního prostředí jako jejich zadavatelem a společností EKO-KOM jako jedním z řešitelů. Metodika, podle níž se dnes při rozborech postupuje, je pravidelně aktualizována nejen na základě nových výzkumných požadavků, ale zejména s ohledem na praktický vývoj odpadového hospodářství. Metodika rozborů a výsledky provedených analýz jsou součástí pravidelných kontrol AOS ze strany MŽP. Po zveřejnění Metodiky pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu, kterou certifikovalo MŽP v roce 2021, byla metodika EKO-KOM revidována tak, aby reflektovala principy tohoto dokumentu, byť ten se zaměřuje pouze na část odpadových toků, jež EKO-KOM pravidelně analyzuje.

Rozsah rozborů musí odpovídat požadovanému cíli

Při přípravě jakýchkoli rozborů je nejprve nutné si ujasnit, k jakým účelům mají výsledky sloužit. EKO-KOM provádí rozbory za účelem stanovení průměrné roční celorepublikové skladby odpadů a sledování jejího vývoje v čase. Výsledky tedy není vhodné používat např. pro porovnání skladby v jednotlivých krajích. Byť se analýzy provádí v každém jednotlivém kraji, aby byly pokryty nezbytné stratifikační parametry (pokrytí krajů ČR je jen jedno z několika stratifikačních kritérií), není vhodné z výsledků krajské rozdíly ve skladbě usuzovat. Za takovým účelem by bylo nutné připravit odlišný plán vzorkování.

Graf 1 – Vývoj průměrné polymerové skladby komunálních plastových odpadů pocházejících z obecních sběrů v ČR. Hodnoty jsou uvedené v % hm.
Graf 1 – Vývoj průměrné polymerové skladby komunálních plastových odpadů pocházejících z obecních sběrů v ČR. Hodnoty jsou uvedené v % hm.

Mezi další stratifikační kritéria, jež je nezbytné při vzorkování obsáhnout, patří velikost obce, v níž je odpad produkován, typ zástavby jakožto indikátor socio-ekonomických poměrů obyvatel, typ sběru plastových odpadů (veřejná sběrná síť, door-to-door sběry nebo třeba pytlové sběry) a samozřejmě roční období. Všechny tyto parametry vytváří řadu koeficientů, kterými jsou naměřené výsledky z jednotlivých vzorků váženy při zpracování statistického vyhodnocení celorepublikových výsledků.

I přesto je nutné pamatovat, že základní charakteristikou všech komunálních odpadů je velká proměnlivost jejich skladby. Právě kvůli této heterogenitě je potřeba analyzovat obvykle větší množství vzorků, aby bylo možné výsledky považovat za reprezentativní. EKO-KOM proto analyzoval v roce 2022 téměř 150 vzorků komunálních plastových odpadů, v roce 2023 už ale bezmála 180 vzorků plastů a další stovky vzorků jiných odpadů. Vypočtená průměrná skladba je ale pouze jedním indikátorem, který vyjadřuje statisticky nejčastější hodnotu. Lepší představu o možném rozsahu skladby nám mohou poskytnout další statistické ukazatele, které nám řeknou např. v jakém intervalu se mohou hmotnostní podíly jednotlivých látkových skupin vyskytovat.

Jakmile je stanoven plán vzorkování pro celý rok a příslušné vzorky jsou partnerskými svozovými firmami připravené, je možné přistoupit k samotné manuální analýze skladby. Pochopitelně je nezbytné dobře definovat všechny jednotlivé látkové skupiny, které mají být rozlišovány. Jejich přesná specifikace je velmi důležitá k tomu, aby analýzy prováděné různými týmy pracovníků byly vzájemně porovnatelné. Při návrhu látkových skupin (tj. typů výrobků a jejich materiálů) je potřeba pamatovat na to, že když se z některých výrobků stane odpad, není vždy zřejmé, jakému původnímu účelu sloužil. Například u různých obalů je obtížné v některých případech poznat, jaký výrobek v nich byl původně zabalen. S těmito omezeními musí být dopředu počítáno a je nutné nastavit jednotná pravidla pro zařazení i takových kusů odpadu. Při rozborech komunálních plastů EKO-KOM nyní rozlišuje 19 látkových skupin, ale třeba u SKO se jedná o 47 skupin. V některých případech jsou ještě dodatečnými analýzami stanovovány další charakteristiky některých typů obalů, jako je např. jejich polymerová skladba.

Obrázek 1 – Rozbory plastových odpadů probíhají obvykle přímo na partnerských dotřiďovacích linkách.
Obrázek 1 – Rozbory plastových odpadů probíhají obvykle přímo na partnerských dotřiďovacích linkách.
Obrázek 2 – Pracovníci ručně zařadí každý předmět obsažený ve vzorku do jedné z 19 v metodice definovaných látkových skupin.
Obrázek 2 – Pracovníci ručně zařadí každý předmět obsažený ve vzorku do jedné z 19 v metodice definovaných látkových skupin.
Obrázek 3 – Hmotnost a objem všech látkových skupin je zaznamenána do terénního protokolu. Výsledky jsou následně statisticky zpracovány.
Obrázek 3 – Hmotnost a objem všech látkových skupin je zaznamenána do terénního protokolu. Výsledky jsou následně statisticky zpracovány.

Při samotné analýze jsou jednotlivými pracovníky všechny kusy odpadu v připraveném vzorku ručně roztříděny do definovaných skupin. U každé skupiny je do terénních protokolů zaznamenána hmotnost a případně také objem. Zejména v této fázi rozborů je nutné dodržovat zásady BOZP, protože manipulace s odpadem může být fyzicky náročná a zaměstnance je nutné chránit před možnými zraněními nebo onemocněními.

Tabulka 1 – Průměrná hmotnostní skladba komunálních plastových odpadů v ČR v r. 2022 [% hm.]
Tabulka 1 – Průměrná hmotnostní skladba komunálních plastových odpadů v ČR v r. 2022 [% hm.]
Výsledky v tabulce výše nám říkají, že vážený průměr podílu fólií v komunálních plastových odpadech v ČR v roce 2022 zjištěný z vybraných vzorků byl 27,0 % hm. Hodnota mediánu nám pak říká, že přesně polovina vzorků obsahovala méně než 23 % hm. fólií a přesně polovina vzorků obsahovala více než 23 % hm. fólií. Pokud bychom ale analyzovali absolutně všechny plastové odpady tohoto typu vyprodukované za celý rok 2022 v celé ČR, zjištěná hodnota by s 95% pravděpodobností byla mezi 24,3 % hm. a 29,1 % hm. Takový závěr nám poskytují hodnoty dolní a horní meze intervalu spolehlivosti (IS) v posledních dvou sloupcích tabulky.
Graf 2 – Průměrná hmotnostní skladba komunálních plastových odpadů v ČR v r. 2022
Graf 2 – Průměrná hmotnostní skladba komunálních plastových odpadů v ČR v r. 2022

Detailní rozbory odpadů jsou nezbytné pro fungování AOS EKO-KOM

Popsaný proces je nezbytnou součástí fungování Systému EKO-KOM, bez něhož by nebylo možné vypočítat míru recyklace plastových obalů nebo stanovit podíly obalů určených k proplacení jednotlivým partnerům Systému. Analýzy jsou prováděny tak, aby reflektovaly proměnlivost odpadu napříč územím ČR v každém roce. Za pomoci statistických metod je pak stanovena průměrná skladba odpadu, která je v souladu s legislativními požadavky považována za reprezentativní vůči relevantním odpadovým tokům. Tato náročná práce tak přináší zásadní poznatky s obrovským významem pro efektivní nastavení Systému EKO-KOM i pro kontinuální ochranu našeho životního prostředí.

Zvýšení plateb za dotřídění odpadu pro materiálovou recyklaci

Nová legislativa, která implementuje nová pravidla EU pro nakládání s obalovým odpadem, vyžaduje roz...

Poloautomatické odtřiďování SKO

S narůstajícími požadavky na míru třídění a recyklace komunálních odpadů je nezbytné začít se zabýva...

6. ročník konference Obaly 2019

6. ročník konference Obaly 2019 pořádané AOS EKO‑KOM se tentokrát zaměřil na změny, které vnese do n...

Výtěžnosti tříděného sběru v obecních systémech v letech 2016 – 2020

Pro analytickou práci a možnost porovnání míry třídění v jednotlivých obcích s průměrnými výsledky v...