Výsledky rozborů směsného odpadu z obcí v roce 2022

18. 10. 2023 AnalýzyObceOdpadTřídění

Stejně jako v předchozích sudých letech i v roce 2022 byly provedeny rozbory směsného komunálního odpadu (SKO) z obcí napříč celou Českou republikou. Tato analýza vzorků domovního odpadu, s více než patnáctiletou tradicí, je realizována ve čtvrtletních intervalech na základě pravidelně aktualizované metodiky.

Metodika EKO-KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních metodik, zejména pak staví na výstupech z výzkumného projektu SP/2f1/132/08 „Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání“, Benešová, L. a kol., Univerzita Karlova v Praze, 2010. Zároveň je však kladen důraz na plné respektování principů, které přinesla „Metodika pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu“, Pavlas, M. a kol., Vysoké učení technické v Brně, 2021, certifikovaná pro Ministerstvo životního prostředí ČR.

Metodika EKO-KOM zohledňuje mimo jiné řadu faktorů ovlivňujících skladbu odpadu, ať už se jedná o časové (zejména topnou sezónu, prázdninová období a podobně), místní (rozdílné typy zástaveb a rozdílné chování obyvatelstva v rámci jednotlivých krajů), případně socioekonomické (rozdílná skladba obyvatel). Dlouhodobým cílem je co nejpřesněji určit skladbu směsného komunálního odpadu z obcí napříč celou republikou s maximálním zohledněním všech aspektů, které mohou mít na složení odpadu vliv. Zpřesňovat získaná data se daří právě díky pravidelné revizi této metodiky.

V průběhu let dochází rovněž k postupnému navyšování počtu vzorků SKO. V roce 2018 bylo analyzováno 121 vzorků na celkem 15 lokalitách (celkové výsledky za rok 2018 zde). O dva roky později již bylo na stejném počtu lokalit analyzováno 128 vzorků (celkové výsledky za rok 2020 zde). V loňském roce se podařilo zvýšit nejen počet vzorků, ale také lokalit, a to na 160 vzorků a 18 lokalit. Ve všech případech se jednalo o analýzu domovního SKO, tedy takového odpadu, který je odkládán v domácnostech standardně do „černých nádob“.

Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2022 znázorňuje níže Tabulka 1, kde je vyjma váženého průměru zohledňujícího například zástavbu či velikost obce, v níž k rozboru došlo, uveden pro lepší představu i medián. Nedílnou součást zhodnocení pak tvoří směrodatná odchylka, která určuje míru statistické variability.

Při interpretaci dat je třeba mít na paměti, že i přes veškerou snahu je nezbytné počítat s heterogenitou odpadu, která je v tabulce výše, jak již bylo zmíněno, vyjádřena prostřednictvím směrodatných odchylek. Bez nich by data mohla být interpretována nepřesně.

Největší zastoupení ve směsném komunálním odpadu mají nerecyklovatelný zbytkový odpad, bioodpad a podsítná frakce (vzorky se analyzují na sítu o velikosti čtvercových ok 40 mm). Zbytkový odpad je definován jako zbytky, které v tuto chvíli již není možné dále recyklovat, ale lze je využít energeticky (proto byl v minulosti také označován jako spalitelný odpad). Typicky se jedná o silně znečištěný odpad, hygienické potřeby, zbytky kapalin či pryže. Minoritní skupiny odpadu označené hvězdičkou*, konkrétně nápojový karton, textil, minerální odpad, nebezpečný odpadelektroodpad, jsou v ostatních grafech sečteny a interpretovány pod pojmem „ostatní odpad“.

Tři čtvrtiny bioodpadu v SKO je možné kompostovat

Bioodpad tvoří druhou nejvýznamnější složku směsného komunálního odpadu a zároveň je dnes jedním z nejdiskutovanějších druhů odpadu. V porovnání s rokem 2020 došlo k nárůstu jeho podílu o 2,4 % hm.

Z pohledu možné recyklovatelnosti lze bioodpad rozdělit na kompostovatelnounekompostovatelnou složku. Do kompostovatelné složky řadíme odřezky ovoce a zeleniny, větve či zbytky neznečištěného surového dřeva. Nekompostovatelná složka je pak tvořena hlavně zbytky zpracovaného jídla, masnými či mléčnými výrobky. V roce 2022 představovala kompostovatelná složka přibližně tři čtvrtiny hmotnosti zaznamenaného bioodpadu v rámci obou typů zástaveb.

Graf 2 – Podíl kompostovatelného a nekompostovatelného bioodpadu z obcí v ČR roce 2022. [% hm.]

Podíl recyklovatelných složek v SKO klesá

Při pohledu na míru výskytu jednotlivých látkových skupin v čase je evidentní, že v dlouhodobém horizontu se zvyšuje podíl zbytkového, obtížně recyklovatelného, odpadu. Ve srovnání s rokem 2020 došlo k nárůstu podílu tohoto odpadu o 6,5 % hm. Podíly ostatních recyklovatelných složek v SKO naopak v čase klesají, a to s výjimkou právě bioodpadu, jemuž byla pozornost věnována výše. Celkový vývoj jednotlivých látkových skupin je znázorněn v Grafu 3.

Graf 3 – Vývoj průměrné hmotnostní skladby SKO z obcí v ČR v letech 2008-2022 [% hm.]
Ještě přesnější náhled na celkovou situaci pak poskytuje poslední Graf 4, který zobrazuje vývoj měrné produkce jednotlivých látkových skupin v čase, a to v kilogramech na obyvatele a rok. I zde je zřejmý nárůst zbytkového (spalitelného) odpadu, ačkoliv celkové množství směsného komunálního odpadu vyprodukovaného občany ČR klesá. Snižuje se rovněž zastoupení recyklovatelných složek, jako je například plast. Přesto však přesměrování těchto složek do nádob na tříděný odpad stále představuje nezanedbatelný potenciál pro zlepšení míry třídění.

Graf 4 – Vývoj měrné produkce SKO z obcí v ČR v letech 2008-2022 [kg/ob./rok]
Změny v systému EKO‑KOM pro rok 2021

Právě končící rok 2020 byl velmi specifický v mnoha ohledech, a také byl rokem, kdy byla schválena n...

Jak stanovuje EKO‑KOM poplatky

Poplatky, které platí výrobci baleného zboží společnosti EKO‑KOM, jsou určeny na zajištění zpětn...

EKOMODULACE poplatků se blíží

Směrnice EU vyžaduje po všech členských státech zavést takzvanou ekomodulaci poplatků. Zatímco dosud...

Systém EKO‑KOM je na evropské směrnice připraven

Evropa se intenzivně připravuje na výzvu v podobě nových cílů a požadavků vyplývajících z unijních s...