Výsledky rozborů směsného odpadu z obcí v roce 2024

Pravidelně probíhající analýzy pokrývají široké spektrum sídel – od venkovských zástaveb po městská sídliště. Vzorky odpadu jsou vybírány tak, aby odpovídaly skutečnému složení domovního odpadu a zohledňovaly různé regionální i socioekonomické podmínky. Díky jednotné metodice lze výsledky z jednotlivých let přímo porovnávat a sledovat tak dlouhodobé trendy ve složení směsného komunálního odpadu v České republice.

Metodika rozborů

Metodika společnosti EKO‑KOM je dlouholetým výsledkem kombinace českých i zahraničních přístupů. Opírá se zejména o výstupy z výzkumného projektu SP/2f1/132/08 Výzkum vlastností komunálních odpadů a optimalizace jejich využívání, Benešová, L. a kol., Univerzita Karlova v Praze, 2010. Zároveň však stále plně respektuje principy definované v Metodice pro stanovení složení směsného komunálního odpadu z obcí a komunálního odpadu, Pavlas, M. a kol., Vysoké učení technické v Brně, 2021, jež je certifikovaná Ministerstvem životního prostředí ČR.

Metodika zohledňuje celou řadu faktorů, které mohou ovlivnit výsledné složení směsného komunálního odpadu – od časových (topná sezóna, prázdniny) přes místní (rozdílné typy zástavby, regionální specifika) až po socioekonomické (složení obyvatelstva). Hlavním cílem je získat co nejvěrnější obraz o složení SKO v celé republice s přihlédnutím ke všem faktorům, jež mohou výsledky ovlivnit. Získaná data jsou průběžně zpřesňována právě díky pravidelné revizi metodiky.

V roce 2024 došlo, stejně jako v předchozích letech, k dalšímu navýšení počtu analyzovaných vzorků i sledovaných lokalit. Zatímco v roce 2020 bylo v rámci rozborů vyhodnoceno 128 vzorků z 15 lokalit (o rozborech 2020 jsme psali zde), v roce 2022 se počet vzorků zvýšil na 160 a počet lokalit na 18 (o rozborech 2022 jsme psali zde). Rozbory uskutečněné v roce 2024 zahrnovaly už 176 vzorků z celkem 20 lokalit napříč Českou republikou. Díky tomuto postupnému rozšiřování se daří zachytit pestřejší spektrum obcí a typů zástavby a získaná data tak lépe odrážejí skutečné složení směsného komunálního odpadu v celé republice.

Více než polovinu SKO tvoří vytříditelné složky

Směsný komunální odpad je velmi heterogenní tok, jehož složení se může mezi jednotlivými vzorky výrazně lišit. Proto nelze výsledky vyhodnocovat pouze na základě průměrných hodnot. Samotnou skladbu směsného komunálního odpadu z obcí v roce 2024 znázorňuje níže Tabulka 1, která kromě váženého průměru (zohledňujícího například typ zástavby či velikost obce, v níž byl vzorek odebrán) uvádí i medián. Pro co nejpřesnější interpretaci je dále nutné pracovat se směrodatnou odchylkou a rozsahem výskytu jednotlivých složek. Tyto statistické ukazatele poskytují komplexnější obraz o skutečném zastoupení materiálových skupin, zejména pokud jsou data zasazena do kontextu dlouhodobé časové řady a dostatečně velkého souboru vzorků.

Největší část SKO dlouhodobě tvoří zbytkový odpad, tedy materiály, které není možné při rozborech zařadit do konkrétní využitelné nebo recyklovatelné frakce. Patří sem například silně znečištěné papíry a plasty, hygienické potřeby, kaučuk a další materiály vhodné především k energetickému využití. Významný podíl má také frakce < 40 mm, do níž je zahrnuto vše, co při analýze propadne sítem se čtvercovými oky o velikosti 40 mm. Nejčastěji jde o drobné zbytky potravin, malé útržky papíru a plastu, popel, zeminu a další jemné částice. Obě tyto skupiny (zbytkový odpad a frakce < 40 mm) dohromady představují téměř 45 % hm. obsahu směsného komunálního odpadu.

Zbytek směsného komunálního odpadu tvoří složky, jež by měly být tříděny do sběrných systémů pro tříděný odpad – především bioodpad, papír a lepenka, plasty, sklo, kovy a další menšinové skupiny.

Látkové skupiny s nízkým zastoupením jsou ve výstupech výše označeny hvězdičkou (*), přičemž v následujících grafech sledujících vývoj v čase jsou zahrnuty do souhrnné kategorie ostatní odpad*.

Povinnost odděleného sběru textilu a obuvi v obcích

Od 1. ledna 2025 mají všechny obce v České republice povinnost zajišťovat oddělený sběr textilu a obuvi. Tato povinnost vyplývá z novely zákona č. 541/2020 Sb., o odpadech, která reaguje na požadavky evropské legislativy na vyšší míru recyklace a zajištění druhotného využití odpadních materiálů.

V návaznosti na tuto změnu provedla společnost EKO‑KOM v roce 2024 podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu. Cílem bylo lépe porozumět složení této frakce a poskytnout obcím i dalším aktérům relevantní data pro zavádění nového systému sběru. Textil a obuv tvoří v průměru 4,6 % hmotnosti SKO, což představuje nezanedbatelný podíl s potenciálem dalšího využití.

Detailní rozbor ukázal, že více než polovinu této skupiny tvoří textilní oděvy, následované obuví a bytovým textilem. Zbylou část představují oděvy z jiných než textilních materiálů a ostatní textil. Zastoupení jednotlivých složek ukazuje, že odpadní textil v SKO není homogenní, a je proto nutné zohlednit jeho různorodost při nastavování systémů odděleného sběru textilu a obuvi.

Podíl bioodpadu v SKO meziročně klesl

Při pohledu na vývoj skladby směsného komunálního odpadu v čase je patrné, že podíl jednotlivých složek se v posledních letech vyvíjí rozdílně. Graf 3 zachycuje míru výskytu hlavních látkových skupin v % hm. v letech 2008–2024. V dlouhodobém horizontu si stabilně vysoký podíl drží zbytkový odpad a frakce < 40 mm.

Největší meziroční změnou mezi roky 2022 a 2024 byl pokles podílu bioodpadu, a to z 27,2 % na 22,0 % hm. Tento trend je v Grafu 3 dobře vidět a jde o nejvýraznější posun mezi všemi sledovanými složkami. Pokles bioodpadu může být ovlivněn jak změnami v chování obyvatel (rozšiřování sběrných systémů na bioodpad v obcích), tak i ročními výkyvy v produkci biologicky rozložitelného odpadu.

Celkový vývoj jednotlivých složek pak doplňuje Graf 4, jenž ukazuje měrnou produkci SKO v kilogramech na obyvatele a rok. I z tohoto pohledu je zřejmé, že množství bioodpadu obsažené ve směsném komunálním odpadu dlouhodobě klesá. Naopak podíl zbytkového odpadu zůstává vysoký, přestože se celková produkce SKO na obyvatele v České republice v dlouhodobém horizontu snižuje.

Tento vývoj potvrzuje, že přesměrování bioodpadu i dalších recyklovatelných složek do odděleného sběru stále představuje velký potenciál pro zlepšení – jak z hlediska omezení množství SKO, tak z hlediska efektivnějšího využití odpadních surovin.