Litteringový výzkum v České republice

3. 11. 2022 AnalýzyLitteringOdpad

Společnost EKO-KOM, ve spolupráci s Univerzitou Jana Evangelisty Purkyně v Ústí n. L. (UJEP), navázala na litteringovou studii z roku 2008. V letech 2020 a 2021 probíhalo rozsáhlé šetření, které analyzovalo současný stav znečištění území pohozenými odpadky. Hlavním cílem šetření bylo zjistit skladbu pohozených odpadků a výskyt vyjmenovaných obalů a výrobků, na které se zaměřuje směrnice o jednorázových plastech (SUP). Součástí projektu byl také průzkum veřejného mínění a terénní šetření.

Co je littering?

Na základě rešerše zahraničních studií a zejména důvodové zprávy směrnice SUP vytvořil tým výzkumníků definici pro účely studie:

Jedná se o úmyslně nebo neúmyslně pohozený, ponechaný nebo vlivem přírodních procesů (např. vítr, či voda) zanesený odpad v urbanizovaném (městském, venkovském) nebo přírodním prostředí a také v blízkosti dopravní infrastruktury, mimo místa určená pro sběr odpadů (nádoby, odpadkové koše apod.), u něhož původce nejeví aktivní snahu o sběr, a který má negativní vliv na životní prostředí. Součástí litteringu tudíž není odpad, který je výsledkem nelegálního chování (např. odpad typický pro černé skládky – elektroodpad, stavební a demoliční odpad, bioodpad apod.).

EKO-KOM se poprvé ponořil do výzkumu litteringu už v roce 2007. Před 15 lety byla provedena rozsáhlá analýza skladby, na niž nynější studie navázala, a která analyzovala více než 40 různých lokalit a téměř 280 kg sebraných drobných odpadků. O této původní studii jsme psali zde.

Terénní šetření

Základem nynějšího projektu proběhlého v posledních dvou letech bylo terénní šetření. V období od prosince 2020 do listopadu 2021 proběhlo terénní šetření na 164 lokalitách v České republice v různých typech území. Účelem bylo zmapovat výskyt a skladbu litteringových odpadů. Skladbu litteringového odpadu lze posuzovat z různých úhlů pohledu. Kromě hodnocení z hlediska hmotnosti jednotlivých materiálů, lze skladbu litteringového odpadu sledovat i z hlediska počtu kusů výrobků z daných materiálů nebo objemů materiálů. Každý aspekt je důležitý pro jiné účely a mezi těmito třemi úhly pohledu mohou být značné rozdíly.

Obrázek 1: Materiálové složení litteringu podle typu skladby

…..a) Hmotnostní skladba litteringového odpadu

Jak je vidět na Obrázku 1 v prvním grafu, který znázorňuje hmotnostní skladbu litteringového odpadu, největší podíl nese sklo se 30,4 %, následuje plast, který je tvořen 27,7 %, a kovy s 18,6 %. Cigarety (nedopalky a jiné odpady z tabákových výrobků) jsou v této hmotnostní skladbě zastoupeny 6,1 %.

Přibližně 10 % z celkové hmotnostní skladby připadá na ostatní odpad, mezi něž se zahrnuje například textil, obuv, baterie, elektroodpad, obalové dřevo, PET láhev s tekutinou a ostatní odpad.

 

…..b) Kusová skladba litteringového odpadu

Pokud se na materiálové složení litteringového odpadu bude pohlížet z hlediska kusové skladby, tak je zastoupení zcela odlišné od hmotnostní skladby. Na Obrázku 1 je v druhém grafu vidět, že největší podíl tvoří cigarety se 71,6 %, následuje plast s 13,6 % a kovy
s 4,1 %.

 

…..c) Objemová skladba litteringového odpadu

Dalším typem hodnocení je, jak už bylo výše řečeno, hodnocení objemové skladby litteringového odpadu. Jak je ve výše uvedeném Obrázku 1 v třetím grafu vidět, největší zastoupení z hlediska objemové skladby má plast (55,9 %), následuje kov (10,5 %) a sklo (8,7 %). Papír a cigarety mají zastoupení přibližně 7 %. Opět je zřetelně vidět, jak se skladba z hlediska objemu značně liší od skladby hmotnostní i kusové.

 

Materiálové složení litteringu v závislosti na typu území

Dalším cílem, kromě skladby litteringového odpadu, bylo zjištění i nejčastějšího místa výskytu litteringového odpadu. Z tohoto důvodu bylo terénní šetření provedeno na různých typech území.

V Tabulce 1 je uvedeno zatížení (g/1 000 m2) jednotlivých typů území litteringovým odpadem. Jak je z tabulky patrné, jednotlivé typy území byly litteringovým odpadem zatíženy různě. Největší zatížení bylo zjištěno na zastávkách MHD.

Tabulka 1: Zátěž území litteringem (bez ohledu na sezónu)

V následující Tabulce 2 je pro vybrané kategorie – plast, cigaretový odpad, ostatní (papír, sklo, kovy a jiný materiál) – uvedena hmotnostní, objemová a kusová skladba na jednotlivých typech území.

Lze si povšimnout, že při sledování skladby litteringového odpadu z hlediska počtu kusů se skladba příliš neliší a téměř na všech typech území je v největší míře zastoupen cigaretový odpad. U hmotnostní a objemové skladby je již skladba odpadu v závislosti na typu území proměnlivější.

Tabulka 2: Skladba litteringového odpadu v různých typech území

 

Pro další potřeby byly sledované typy území agregovány do třech kategorií (vykazující podobné vlastnosti), a to následovně:

…..a) urbanizované území (například obchodní ulice apod.)

…..b) mimo urbanizované území (například zastávky, parkoviště apod.)

…..c) přírodní území (například cyklostezky, parky apod.)

Vzhledem k hmotnostní skladbě odpadu, bylo v urbanizovaném území zaznamenáno největší zastoupení cigaret 29,4 %. Dále v pořadí byly kompozitní obaly (18,1 %) a plast (15,5 %).

Mimo urbanizované území bylo nejvíc zastoupeno sklo spolu s plastem, tento podíl tvoří přibližně 30 %. Další významnou látkovou skupinou byly kompozitní obaly (19,8 %) nebo ostatní odpad (7,2 %).

Poslední území – přírodní, bylo nejvíce znečištěno sklem (30,8 %), následoval ostatní odpad (zahrnující např. textil, obuv, baterie, elektroodpad, obalové dřevo, PET láhev s tekutinou, a ostatní odpad) v zastoupení 20,7 %. Další hmotnostně významný byl plast (19 %) nebo kompozitní obaly (14 %).

Vše je přehledně shrnuto v následujícím Grafu 1.

Graf 1 – Hmotnostní skladba litteringového odpadu v závislosti na typu území

 

Průzkum veřejného mínění

Součástí projektu byl mimo jiné i průzkum veřejného mínění, ve kterém byly zjišťovány postoje obyvatel k litteringovému chování. Průzkumu se v červenci a srpnu 2021 zúčastnilo 1 286 respondentů.

Příčinou litteringového chování v České republice byla např. absence infrastruktury (např. odpadkové koše), anonymita prostředí (nízká, nebo naopak velmi vysoká frekvence lidí a odlehlá místa) nebo absence vztahu k danému území.

Z průzkumu vyplývá, že nejčastějším litteringovým odhozeným odpadem jsou podle respondentů nedopalky od cigaret, obaly od žvýkaček a bonbonů, PET lahve do 1 litru nebo plechovky od energetických nápojů. Nejvíce zastoupené výrobky a jejich četnost (počet kusů/měsíc) znázorňuje Tabulka 3.

Tabulka 3: Vybrané výrobky s nejvyšším zastoupením odpovědí od respondentů

 Situace v obcích

Výroční dotazníky, které obce vyplňují pro EKO-KOM jsou cenným a jedinečným zdrojem informací mimo jiné o aktivitách obcí v odpadovém hospodářství. Již podruhé jsme se obcí zeptali na to, jak bojují s pohozenými odpadky, s litteringem.

Graf 2: Jaké nástroje obce využívají v boji proti litteringu?

Jak je patrné z Grafu 2, tak nejčastější nástroj obcí v boji proti litteringu je organizace úklidu, kterou volí až 79 % obcí. Jako druhý nejvíce zmiňovaný nástroj se snaží obce aplikovat cílenou kampaň v rámci osvětové činnosti, kdy si tento způsob vybralo 43 % obcí. Menší procento obcí, přesněji 18 %, se snaží informovat přímo na odpadkových koších. V boji proti litteringu obce využívají i finanční nástroj ve formě pokuty, k tomu se přiklání až 9 %. Některé obce (9 %) používají i jiná, individuální, opatření.

Obce v dotazníku také odpovídaly na to, jaká území pravidelně čistí od litteringu a kdo u nich úklid provádí. Mezi tato území se řadily intravilán obce, parky, lesy, vodní plochy, koryto řeky, stezky nebo případně jiná území.

Graf 3: Jaká území se pravidelně čistí od litteringu a kdo úklid provádí?

Jak je patrné z Grafu 3, obce uváděly, že na všech územích se jim o úklid starají převážně zaměstnanci obce, případně dobrovolníci. Velmi nízké zastoupení bylo pro externí firmy nebo neziskové organizace, ty úklid prováděly ve 2-3 % případů. Některé obce dokonce svá určitá území – především vodní plochy, koryta řek – nečistí a ani nijak neuklízí.

 

 

 

Změny v systému EKO‑KOM pro rok 2021

Právě končící rok 2020 byl velmi specifický v mnoha ohledech, a také byl rokem, kdy byla schválena n...

Pravidla vykazování v obecních výkazech a novinky v roce 2023

Obce zapojené do Systému EKO‑KOM, jež realizují tříděný sběr komunálních odpadů, jsou povinny pravid...

EKOMODULACE poplatků se blíží

Směrnice EU vyžaduje po všech členských státech zavést takzvanou ekomodulaci poplatků. Zatímco dosud...

Složitý systém nakládání s obalovými odpady na Slovensku

Česká republika má dlouhodobě stabilně fungující systém třídění a recyklace odpadů, jehož financován...