Jak stanovuje EKO-KOM poplatky

28. 5. 2023 FinanceObaly

Poplatky, které platí výrobci baleného zboží společnosti EKO-KOM, jsou určeny na zajištění zpětného odběru použitých obalů a jejich následnou recyklaci nebo jiné využití v množství, které předepisuje zákon. V praxi to znamená, že z těchto vybraných peněz je zajišťován provoz nádob na tříděný odpad v celé ČR, svoz tříděného obalového odpadu, jeho dotřídění a úprava pro následnou recyklaci nebo jiné využití. Coby nezisková společnost nemá AOS EKO-KOM žádný jiný zdroj příjmů, než právě tyto poplatky. Stanovení jejich výše předchází sofistikovaný výpočet, který níže ve stručnosti přiblížíme.

Základem pro stanovení poplatků je výpočet nákladů na zajištění plnění zákonných cílů, následná příprava rozpočtu Systému na následující rok, výpočet materiálových účtů a tzv. ekomodulace.

1. ROZPOČET

Zcela na začátku je nutné stanovit výši základních sazeb odměn pro smluvní partnery Systému, to jsou obce, úpravci odpadu, zpracovatelé atd. Je to dáno samotnými evropskými směrnicemi, které nám ukládají uhradit celé náklady spojené s vytříděním a využitím obalového odpadu. Největší položkou jsou náklady obcí na nakládání s obalovými odpady, o jejich výši pravidelně informují prostřednictvím dotazníků, které obce poskytují EKO-KOMu dle smlouvy. Odměny obcím se stanovují na základě průměrných republikových nákladů, které mají obce s obsluhou tříděného sběru obalových odpadů a jejich předáním k využití. Metodika stanovení nákladů je odsouhlasena Svazem měst a obcí ČR. Dále se do rozpočtu zahrnují aktivity sloužící k rozvoji veřejné sběrné sítě, tzn. pro optimalizaci sběru investujeme do prostředků k rozvoji sběrné sítě a do analytických nástrojů. Výstupy z analýz pak uplatňujeme v řízení a úpravách Systému. Podporujeme také informování zástupců samosprávy a on-site komunikaci. Veškeré náklady spojené s tříděným sběrem v obcích jsou poměrně stabilní a mění se především s inflací, cenou práce a paliv, a proto také představují poměrně stabilní složku poplatku, z něhož tvoří okolo dvou třetin,
Druhou největší položkou jsou náklady dotřídění a případně i náklady recyklace tam, kde vytříděný odpad má zápornou cenu. Sledujeme proto náklady a výnosy třídicích linek, v odměně pro úpravce pak zohledňujeme náklady na mzdy, energie, odpisy, administrativu a příjem/náklad z výstupu z třídicí linky. Ceny druhotných surovin sledujeme průběžně celý rok a u surovin s negativní hodnotou finančně podporujeme i jejich zpracování tak, aby bylo možné dosahovat stabilního plnění požadovaných cílů a promítají se tak i do odměn pro třídicí linky a zpracovatele. Tyto náklady přímo závisí na cenách druhotných surovin, které jsou velmi proměnlivé, zejména tehdy, když je ekonomika nestabilní, například v recesním cyklu nebo při rychlých změnách cen komodit či energií. Proto jsou náklady dotřídění a recyklace velmi volatilní a mohou se výrazně lišit čtvrtletí od čtvrtletí. V běžných letech tyto výkyvy nákladů vyrovnáváme s použitím rezerv tak, aby poplatky byly stabilní, ale v krizových letech jsou to právě tyto náklady, které způsobují někdy překvapivé změny poplatků.
Z ekonomického pohledu, tak sazby poplatků odrážejí náklady služeb, které si od smluvních partnerů, obcí, třídiček a recyklátorů nakupujeme, aby Systém EKO-KOM mohl plnit cíle, ke kterým byl zřízen.
V rozpočtu je třeba počítat také s nepřímými náklady Systému vznikající plněním povinností daných zákonem a autorizací. Jedná se zejména o náklady na obsluhu smluvních partnerů (klienti, obce, svozové firmy, odpadové společnosti), komunikace ke spotřebitelům v rozsahu stanoveném zákonem a realizace auditů u všech partnerů Systému v požadovaném rozsahu. Dalším nákladem je tvorba povinné zákonné rezervy a malá část samozřejmě také na administrativu Systému. Tyto náklady představují přibližně desetinu poplatku a jsou jeho stabilní složkou, protože je lze snadno rozpočtovat.

2. MATERIÁLOVÉ ÚČTY

Materiálový účet je základní nástroj sloužící k alokaci jednotlivých nákladů a správnému stanovení poplatků pro klienty za sdružené plnění. Jedná se o modifikovanou metodu ABC (activity based costing), kdy se k základním obalovým materiálům přiřazují náklady dle určeného klíče.
Výsledná sazba pro klienty je vypočtena tak, že celkové náklady pro jednotlivé komodity jsou vyděleny počtem očekávaných tun uvedených v období, pro které byl materiálový účet spočítán.
Pro zjištění skutečných nákladů oproti plánovaným, se po skončení období účet přepočítá znovu s reálnými náklady a příjmy Systému. Rozdíl mezi očekáváním a skutečností se pak vede v saldu jednotlivých komodit. Toto saldo je následně vypořádáno při výpočtu sazeb v následujících obdobích, a to proto, aby si každá komodita zaplatila pouze svoje náklady v souladu s legislativou.

Struktura matrice materiálového účtu

AOS zohledňuje plnění stanovených procent recyklace pro jednotlivé materiálové skupiny, neboť součet procentických cílů pro jednotlivé materiály neodpovídá povinnosti celkové míry recyklace.
Pokud jednotlivý materiál přeplňuje kvótu celkové recyklace, tak materiál, který ji naopak nenaplňuje, mu přispívá na jeho náklady spojené s plněním nad požadovanou celkovou míru recyklace. Za každého klienta totiž musíme splnit pět základních cílů recyklace pro jednotlivé obalové materiály, a navíc ještě cíle celkové recyklace a cíl celkového využití jeho obalů bez ohledu na použitý materiál. Tento mechanismus sdílení nákladů celkového cíle recyklace zajišťuje, že k plnění celkových cílů využití a recyklace preferujeme ty obalové odpady, které je levnější recyklovat a vzniklou úsporu spravedlivě rozdělujeme mezi všechny klienty.

Dopad sdílení nákladů do poplatků 2023

 

3. EKOMODULACE

Provedení ekomodulace je posledním krokem ke stanovení poplatků pro klienty AOS EKO-KOM a vychází z povinnosti uložené zákonem o obalech. Ekomodulace slouží ke zohlednění dopadu obalu na životní prostředí a provádí se pouze uvnitř základní materiálové skupiny. To se děje právě tím, že se do poplatku promítá, zda pro konkrétní obaly existuje sběr, úprava a zpracování na druhotnou surovinu či do výrobku, a jaká je po tomto odpadu poptávka vyjádřená výstupní hodnotou po vytřídění. Tato hodnota může být kladná, když je vytříděný odpad prodejný. V takovém případě poplatek snižuje. Nebo může být záporná, pokud odpad vytřídit nelze, nebo je nutné jej po vytřídění využít způsobem, který vyžaduje další náklady. V takovém případě se poplatek zvyšuje. Z hlediska samotného rozpočtu je ekomodulace neutrální, protože je konstruována tak, aby její bilance byla nulová. Ekomodulace se postupně uplatňuje u spotřebitelských obalů, a to zejména u plastů, ale i u kovů, či papíru.

Aby bylo možné poplatky, například, pro plastové obaly správně ekomodulovat, musíme nejprve znát celkový náklad na recyklaci prodejních plastových obalů, tuny vyprodukovaných obalů a množství vzniklých odpadů pro jednotlivé typy plastů (obalových formátů). Pro modulování je důležitá také míra recyklace jednotlivých typů plastů (obalových formátů), stanovená sazba úpravy pro jednotlivé typy plastů, cena druhotné suroviny a v případě ekomodulace zohledňující obsah recyklovaného materiálu, jako například pro PET, očekávaný rozdíl ceny primárního PETu a rPETu. Teprve po zjištění těchto zmíněných vstupů je možné začít počítat.

Obecným smyslem ekomodulace je motivace výrobců k upřednostnění obalů, které mají náklady na sběr a recyklaci nižší, tedy jsou snáze tříditelné a recyklovatelné. Z praktického hlediska tyto kvality nejlépe odráží výstupní hodnota odpadu z procesu třídění. Ta buď odpovídá ceně poptávaného materiálu, která odráží i náklady na jeho zpracování, včetně potřebné energie, spotřeby vody a produkce odpadních vod i nákladů na jejich čištění. Nebo odpovídá nákladům na energetické využití takového odpadu, případně nákladům na jeho uložení na skládku, včetně poplatku (daně) za skládkování, kterou určuje stát. Výstupní hodnota tak zohledňuje právě dopad obalu na životní prostředí, jeho recyklovatelnost, případný obsah nebezpečných látek a plnění požadavků stanovených jinými právními předpisy v rámci jeho životního cyklu, a to zejména z hlediska materiálového složení výrobku.

Poloautomatické odtřiďování SKO

S narůstajícími požadavky na míru třídění a recyklace komunálních odpadů je nezbytné začít se zabýva...

Účinnost dotřídění plastových odpadů na třídicích linkách k době COVIDU klesla, EKO‑KOM pracuje na otočení trendu

Od začátku letošního roku je v platnosti nový zákon o odpadech, ve kterém jsou transponovány cíle a ...

Ekonomika odpadového hospodářství obcí za rok 2018

Vývoj nákladů a příjmů v rámci odpadového hospodářství obcí dlouhodobě sleduje AOS EKO‑KOM, a.s. Hla...

Littering je problémem nejen estetickým, ale i ekonomickým!

S intenzivními přípravami na splnění nových evropských směrnic známých pod označením CEP a SUP ožívá...