Úvodní stránka Infoservis Výsledky zpětného odběru a využití obalových odpadů za rok 2020

Výsledky zpětného odběru a využití obalových odpadů za rok 2020

25. 05. 2021

Celý minulý rok byl pro systém EKO‑KOM podobně složitý, jako pro všechny ostatní sektory průmyslu. Od počátku roku strmě klesaly ceny druhotných surovin a třídicí linky i odpadové společnosti se potýkaly s karanténními opatřeními. Realizovali jsme řadu intervencí, od kompenzace propadu cen tříděného papíru, přes nutnost kompenzovat propad ceny jindy dobře prodejného PET, až po zajištění ochranných pomůcek pro svozové firmy i třídičky. Přesto se podařilo dosáhnout dobrých celkových výsledků a splnit požadované cíle v plném rozsahu. Zásadní pro tento úspěch bylo i to, že i přes omezení v pandemii obyvatelé ČR nepřestali své domovní odpady třídit a dokonce třídili s větší intenzitou! V roce 2020 vytřídil v průměru každý obyvatel ČR 66,8 kg odpadů.

V roce 2020 bylo na tuzemský trh dodáno 1 227 tis. tun jednocestných obalů, 76 % jich bylo následně vytříděno a předáno k využití či dotřídění na dotřiďovacích linkách. Tradičně nejlépe je na tom papír, v jeho případě se vloni podařilo dosáhnout míry využití 90 %. U skla bylo dosaženo 88%, u plastových obalů 70%, u kovů 61% a u nápojových kartonů 24% míry využití.

 

 Pozn.: Výpočet výsledků dle evidenčních a statistických pravidel platných pro rok 2020.


Většina tříděných odpadů z domácností se využije

Hmotnostně představují dvě třetiny všech vytříděných prodejních obalových odpadů odpady z kovu, papíru, skla a nápojových kartonů a míra jejich dotřídění pro mechanickou recyklaci se dlouhodobě pohybuje nad 96 %. V případě vytříděných spotřebitelských plastových obalů se celkové množství předané dále k mechanické recyklaci pohybovalo v loňském roce nad 40 % z množství předaného k dotřídění. Je to dáno tím, že obaly jsou absolutně dominantní složkou vyráběných druhotných surovin pro mechanickou recyklaci, jako jsou PET lahve, duté plasty, folie atd. Zbylá část vytříděných plastových obalů byla zpracována na certifikované alternativní palivo, využita energeticky a jinak nevyužitelné výměty jsou skládkovány. Díky obsahu obalů ve vyrobené druhotné surovině je účinnost dotřídění obalové složky odpadu na třídicích linkách vyšší (okolo 40 %) než celková účinnost dotřiďování plastů, která bohužel v loňských celoevropsky těžkých podmínkách klesla na 28 %.

Účinnost dotřídění pro materiálovou recyklaci komplikuje na dotřiďovacích linkách velká heterogenita plastových odpadů, a také výskyt neplastových příměsí v tříděném sběru. Míru dotřídění pro materiálové využití výrazně ovlivňují také vnější faktory, mezi které je možno zařadit pokles poptávky po některých frakcích dotříděných plastů v celé EU a ČR, nízké ceny primárních materiálů, negativní vývoj pandemie a omezení průmyslu. Právě díky těmto faktorům je dotřídění a následná recyklace plastových odpadů složitější než u ostatních materiálů. Zároveň je však třeba si uvědomit, že velké množství vytříděných obalových odpadů vzniká přímo v průmyslové výrobě a obchodu. Tyto odpady jsou dodávány primárně přímo ke zpracování a ztráty v procesu recyklace jsou zanedbatelné. Z oněch 76 % vytříděných obalových odpadů necelou polovinu (44 %) vytřídili občané v systémech obcí a o něco více (56 %) bylo vytříděno průmyslovými podniky a v obchodní síti.

Pro zlepšení celkové mechanické recyklace zejména plastových obalů je velmi důležité, aby bylo ekonomicky výhodnější produkovat druhotnou surovinu pro materiálovou recyklaci než produkovat náhradu fosilních paliv výrobou certifikovaných paliv z odpadu. Proto cílem aktuálních opatření ze strany EKO‑KOM, jako je přímá finanční podpora třídicích linek, či podpora recyklátorů problémově odbytovatelných druhotných surovin, je vrátit účinnost dotřídění plastových odpadů pro mechanickou recyklaci alespoň na původní úroveň z let 2015 až 2016. Tehdy se jejich účinnost pohybovala okolo 50 %, což je o necelou polovinu více než dnes. Právě díky výraznému navýšení odměn za úpravu plastových obalových odpadů pro mechanickou recyklaci, a také díky aktivní spolupráci s provozovateli dotřiďovacích linek na zajištění efektivních forem dotřídění, očekáváme od roku 2021 růst míry dotřídění pro mechanickou recyklaci. Významným příspěvkem ke zvýšení účinnosti je také naše finanční podpora recyklátorů směsných plastů a barevných folií, kteří zpracovávají tyto komodity vyrobené z odpadů sesbíraných v rámci tříděného sběru obcí. Tato opatření přispějí nejen k plnění závazných cílů pro obalový průmysl, ale výrazně napomohou plnění cílů recyklace komunálních odpadů nově platných pro obce a města ČR.

 

Skoro 3/4 obyvatel ČR odpady třídí

Pro většinu obyvatel ČR je třídění odpadů již naprostou samozřejmostí. Pravidelně odnáší tříděný odpad do barevných kontejnerů 73 % lidí. Z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že většina třídičů považuje třídění odpadů za důležité a vnímají jej jako minimum toho, co mohou udělat pro životní prostředí. Pozitivní skutečností je, že se postoj většiny obyvatel k třídění odpadů nezměnil ani v loňském velmi složitém roce provázeném pandemií COVID. Cílem pro další období je motivovat i příležitostné třídiče k systematické aktivní účasti na třídění.

 

Kvalitní sběrná síť pro třídění odpadů

Klíčovým parametrem, který ovlivňuje motivaci občanů k třídění odpadů, je zejména dostatek barevných kontejnerů a z toho plynoucí přijatelná docházková vzdálenost k nim. Česká republika disponuje jednou z nejkvalitnějších sběrných sítí v Evropě. Na jejím vytvoření a provozu se podílejí naším prostřednictvím výrobci baleného zboží i samotné obce sdružené v systému EKO‑KOM již přes 20 let. Díky tomu mohou lidé třídit své odpady do více než 558 tisíc barevných kontejnerů a menších nádob na tříděný odpad. S tříděným odpadem to obvykle mají jen pár kroků, protože průměrná docházková vzdálenost se stále zkracuje – aktuálně je 90 metrů. Nádobový sběr je v České republice doplněn ještě dalšími způsoby sběru tříděného odpadu – někde tak mohou občané třídit odpady doma rovnou do pytlů, případně prostřednictvím sběrných dvorů nebo výkupen druhotných surovin.

 

V posledních letech výrazně vzrůstá podíl nádob pro vícekomoditní nádobový sběr, ve kterém lze například do žlutého kontejneru třídit spolu s plasty i kovy v návaznosti na dotřiďovací linku, která je schopná jednotlivé frakce efektivně rozdělit pro účely recyklace. Taková žlutá nádoba je označená ještě šedou samolepou s informací o sběru kovů. Význam vícekomoditních sběrů je patrný na rozvoji sběrné sítě pro sběr kovových obalů. Ačkoliv bylo v roce 2020 instalováno pouze 11,7 tis. kontejnerů určených pro samostatný sběr kovů, ve skutečnosti bylo možno třídit kovy do více než 73 tis. kontejnerů.

 

Struktura nákladů systému EKO‑KOM

Většinu ročních nákladů Autorizované obalové společnosti EKO‑KOM, a.s., přesně 88 %, představovaly v roce 2020 přímé náklady sběru a recyklace obalových odpadů. To znamená prostředky vynaložené na zajištění dostatečné dostupnosti a obsluhy barevných kontejnerů, dotřídění separovaného obalového odpadu a zajištění jeho využití a recyklace. 70 % celkových nákladů tvořily přímé platby obcím za zajištění zpětného odběru obalových odpadů a sběrné sítě a za jejich předání prostřednictvím svozových firem k dotřídění a zpracování. 12 % celkového rozpočtu pak připadlo na náklady na dotřídění těchto odpadů na třídících linkách a jejich úpravu na zpracovatelné druhotné suroviny. V případě některých obtížně využitelných odpadů, pak musela společnost EKO‑KOM finančně podpořit i samotnou recyklaci. Na to připadlo 6 % z celkových ročních nákladů.

Důležitou úlohou autorizované obalové společnosti je také zajištění průkazné evidence všech obalových a odpadových toků, a to včetně její kontroly a pravidelných auditů. Tyto aktivity loni tvořily 5 % celkových nákladů společnosti. Povinná osvěta, environmentální vzdělávání žáků, oslovení spotřebitelů a další činnosti vedoucí ke správnému a efektivnímu třídění odpadů v ČR, představovaly loni 3 % celkových nákladů. Odvody státu vymezené zákonem tvořily 2 % z nákladů a zbylá 2 % činily vlastní náklady na administrativu společnosti. V minulém roce nebyly žádné prostředky umístěny do kapitálové rezervy. Naopak náklady AOS na sběr a recyklaci obalových odpadů byly výrazně vyšší než příjmy a vzniklá ztráta odčerpala z rezerv společnosti bezmála 100 milionů Kč.

AOS EKO‑KOM spolupracuje s více než 6,1 tisíci obcemi v ČR, kterým hradí průměrné náklady na zajištění sběru obalových odpadů a jejich předání k dotřídění. EKO‑KOM a obce se tak o náklady dělí tak, že výrobci obalů prostřednictvím a.s. EKO‑KOM hradí tu část nákladů, která odpovídá podílu obalů na obsahu barevných kontejnerů, náklady spojené s těmi odpady, které nemají obalový původ hradí obec. Zajímavou informací je výsledek posledního vyhodnocení dotazníků z roku 2019 od 4,5 tis. obcí zapojených v systému. Podle vlastních údajů 56 % obcí obdrželo od a.s. EKO‑KOM za třídění obalových odpadů větší odměnu, než kolik je stála poměrná část nákladů třídění související s obaly. Přes tisíc obcí (24 %) uvedlo, že na odměně od AOS za třídění obalových odpadů dokonce dostanou více, než jsou jejich celkové náklady na obsluhu barevných kontejnerů, bez ohledu na to, zda jde o odpad z obalů, nebo třeba z novin. Naopak 44 % obcí obdrželo menší odměnu za nakládání s obalovou složkou, než byly nuceny na zajištění třídění obalových odpadů vynaložit. To je dáno tím, že odměny za třídění jsou pro všechny obce jednotné a vypočítávají se podle statistických průměrů; terminologií evropských směrnic výrobci hradí takzvané standardní náklady třídění. Obce, jejichž náklady jsou statisticky nadprůměrné pak nemají náklady spojené s obaly plně pokryty.

 

Nový měřící bod recyklace od roku 2021

Rok 2020 byl posledním rokem, kdy byla evidence recyklace obalových odpadů hodnocena na úrovni vstupu odpadu do některého z recyklačních procesů úpravy a zpracování odpadu (procesy ve statistické evidenci označované R2-R12). Od letošního roku je na základě implementace nových směrnic EU posunut hodnotící bod recyklace do tzv. koncové recyklace, místem výpočtu bude místo, kde materiály odpadů z obalů vstupují do konečné fáze procesu recyklace, ve které je odpad přepracován na finální výrobky, materiály nebo látky. Prakticky se bude vykazovat buď vstup do koncové recyklace, či výstup z procesu úpravy odpadu na kvalitu požadovanou koncovými odběrateli. Kromě toho až do této změny pravidel, byla v EU dle platné definice recyklace odpadů i výroba certifikovaných paliv pro cementárny považována za formu materiálového využití odpadů. To se také díky nové odpadové směrnici změnilo a počínaje rokem 2021 je tato forma využití považována za využití energetické, nikoli materiálové.

Kdybychom na loňské výsledky uplatnili pravidla statistiky recyklace, která platí od letošního roku, vyšlo by nám, že bylo recyklováno asi 87 % papírových, 83 % skleněných a 61 % kovových obalů, ale již jen 40 % plastových obalů. Jak je vidět, změna způsobu evidence recyklace obalových odpadů se výrazněji projevuje zejména u komodity plast, u papíru a skla se bude jednat o pokles jen o jednotky procent díky započítání ztrát v procesu úpravy a recyklace. Tyto statistické změny vykazované recyklace způsobené použitím nových definic můžeme očekávat v celé Evropě. EU dává členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům. Například cíl recyklace změnami nejvíce dotčených plastů stanovuje nejméně 50 %, ale až pro rok 2025.

 

Pozn.: V grafu je znázorněn předběžný odhad procent recyklace obalů v roce 2020 přepočtený podle definice nového měřícího bodu recyklace, dle kterého bude počítána statistika recyklace počínaje rokem 2021. Přesný statistický výpočet recyklace je v současné době ještě Evropskou komisí metodicky upřesňován.

Změna pravidel se promítne především do statistického vykazování recyklace odpadu z domácností. U vytříděných obalových odpadů z kovu, papíru a skla se míra dotřídění pro mechanickou recyklaci dlouhodobě pohybuje nad 96 %, proto dopad na celkovou statistiku u těchto materiálů nebude tak výrazný. Necelou třetinu obalových odpadů vytříděných v rámci obecních systémů představují plastové obalové odpady. V jejich případě, vzhledem ke specifickým vlastnostem plastů a vysoké různorodosti kombinací použitých polymerů v různých plastových výrobcích, je dotřídění složitější. Právě proto byla v celé EU část vytříděného plastového materiálu v posledních letech využívána pro výrobu certifikovaných tuhých alternativních paliv. Ta nahrazují fosilní zdroje, u nás zejména při výrobě cementu. Celkem bylo loni takto využito okolo 35 % z domácnostmi vytříděných plastových obalů. Pro vstup do materiálové výroby, tedy mechanické recyklace, bylo v minulém roce vytříděno jen něco málo přes 40 % vytříděných plastových obalů. Přitom ještě před pěti lety, než nastal rozmach náhrady fosilních paliv alternativními palivy z odpadů, u nás výrazně převažovalo dotřídění plastových obalů pro mechanickou recyklaci. V roce 2016 se tato forma využití, kterou nyní chce EU nastavením nových pravidel upřednostnit, pohybovala okolo 60 %. Je tedy nejen možné, ale i nutné, trend využívání plastů jako náhrady fosilních paliv zvrátit zpět ve prospěch mechanické recyklace. V případě velkého množství vytříděných obalových odpadů, které je generováno přímo v průmyslové výrobě a zejména v obchodní síti, tento problém není tak výrazný. Tyto odpady jsou ve své absolutní většině dodávány přímo ke zpracování mechanickou recyklací bez dalšího dotřídění. Tyto vesměs jednodruhové obalové odpady budou i nadále do statistiky recyklace započítány téměř v plném rozsahu, což výrazně sníží dopad nových pravidel na celková procenta recyklace ve srovnání s evidencí do roku 2020.

Bohužel pravidla výpočtu stanovení ztrát v jednotlivých krocích úpravy a recyklace se v EU ještě stále upřesňují, to ještě může ovlivnit i uvedený přepočet výsledků roku 2020 dle nových pravidel statistiky. Vzhledem k tomu, že nový cíl 50% recyklace plastových obalů EU stanovuje až na rok 2025, aby dala členským státům čas na přizpůsobení se novým pravidlům, zůstává dostatek času k tomu, abychom vylepšili účinnost procesu úpravy odpadu pro mechanickou recyklaci, jejíž pokles byl způsoben rozmachem využití plastových odpadů v cementárnách. Nebude to jednoduchý úkol, ale jde spíše jen o technický a finanční problém. V tom je naše situace daleko snazší, než v jaké se nacházejí ty státy, které nemají občany ochotné třídit tak kvalitně, jako naše domácnosti.