Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2025

Náklady na odpadové hospodářství obecně závisí na množství a struktuře odpadů, pro které je služba zajišťována, dále pak na rozsahu a způsobu poskytované služby v souladu s legislativními požadavky a v neposlední řadě také na mandatorních výdajích daných legislativou (např. poplatky a daně). Mezi významné vlivy ovlivňující výše uvedené faktory lze zařadit životní úroveň obyvatel v jednotlivých regionech a jejich spotřební vzorce chování, hustotu osídlení, geografické podmínky, dopravní obslužnost území, způsoby sběru a svozu komodit, dostupnost a vybavenost technologií pro nakládání s odpady, konkurenci firem nakládajících s odpady, způsob stanovování ceny za službu a další. Není tedy možné tvrdit, že výše nákladů na sběr a svoz jednotlivých druhů odpadu v různých částech republiky je dána pouze různou cenovou politikou svozových společností.

Cílem tohoto článku je seznámit odbornou veřejnost s náklady a příjmy v hospodaření s hlavními druhy komunálních odpadů, a to jak z hlediska časového vývoje, tak i s vazbou na velikost obcí a jednotlivé kraje ČR.

Pro přehlednost zveřejňujeme již tradičně také všechna data (uvedená v tomto článku) v pětiletých časových řadách v samostatné příloze.

Zdroj dat

Data jsou sbírána prostřednictvím „Dotazníku o nakládání s komunálním odpadem v obci se zaměřením na tříděný sběr“, který obce letos poprvé odevzdávaly prostřednictvím nové webové aplikace Datový portál. Pro hodnocení ekonomických ukazatelů byly vždy použity jen ty formuláře Dotazníků, které byly řádně vyplněné relevantními daty (údaje jsou poskytnuty v požadovaném rozsahu). Celkový vzorek obcí, který byl použit pro hodnocení ekonomických ukazatelů za rok 2025, byl sestaven z 5 898 obcí (tj. 95,0 % všech obcí v ČR) s více než 10,81 mil. obyvatel (tj. cca 99,3 % obyvatel ČR). Vzorek obcí, použitý k hodnocení, odpovídá republikovému statistickému rozdělení obcí do velikostních skupin.

Metodika sběru ekonomických dat je zveřejněna na webu EKO-KOM.

V následujícím textu jsou prezentovány údaje v rozsahu příspěvků z minulých let, aby byla zachována konzistence sledovaných dat. Prezentovaná data jsou váženým průměrem dané skupiny. Hodnoty byly vždy stanoveny u skupiny obcí, které uvedly požadovaný údaj, a nikoliv jako průměr za celý sledovaný vzorek.

Celkové náklady

Celkové náklady v odpadovém hospodářství jsou součtem všech nákladových položek, které obce v Dotazníku vyplňují. V přepočtu na obyvatele tedy umožňují porovnat obce z hlediska celkové výše finančních prostředků vynaložených na odpadové služby.

Jak je vidět v následujícím Grafu 1, který zobrazuje strukturu celkových nákladů, největší podíl nesou náklady na sběr a svoz směsného komunálního odpadu (v roce 2025 to bylo 45 %). Následovány jsou náklady na sběr a svoz tříděných odpadů, které tvoří cca 24 %. Dalšími významnými složkami jsou náklady na objemné odpady a náklady na bioodpady.

Přibližně 15 % z celkových nákladů připadá na ostatní položky, mezi něž zahrnujeme například náklady na provoz sběrného dvora, odklízení černých skládek, úklid litteringu či sběr a svoz nebezpečných odpadů. Tyto ostatní položky většinou vykazují jen některé obce.

Následující Graf 2 ukazuje vývoj výše celkových nákladů v čase. Zatímco v roce 2006 utratily obce České republiky v oblasti odpadového hospodářství v průměru 698 Kč za jednoho občana, v roce 2025 tato částka činila už 1 783 Kč. Především v posledních šesti letech lze pozorovat konstantní výrazný růst, který byl v některých letech podpořen také výraznou inflací.

Pro potřeby regionálního srovnání jsou uvedeny průměrné celkové náklady dle krajů (Obrázek 1) a také dle velikostních skupin obcí (Graf 3).

Náklady na tříděný sběr

Jsou součtem nákladů na sběr a svoz tříděného papíru, plastu, skla, nápojového kartonu a kovu. Aktuálně tvoří cca 24 % celkových nákladů. V posledních třech letech se vykazuje do Systému EKO-KOM také dřevo vytříděné na sběrných dvorech, sběrných místech a při mobilním svozu. Od roku 2025 jsou příslušné finanční náklady započítány do celkových nákladů na tříděný sběr. Ačkoliv má dřevo velkou hmotnost, je sbíráno relativně levně na sběrných dvorech, proto snižuje celkovou hodnotu nákladů na tříděné odpady, která je v tomto případě 5 367 Kč/t. V případě použití původní metodiky výpočtu, kdy dřevo nebylo započítáno, by byla výsledná hodnota 8 344 Kč/t.

Jak je patrné z Grafu 4, v posledních sedmi letech rostou jednotkové náklady přepočtené na obyvatele strměji než v předchozích letech. To je způsobeno především výrazným růstem výtěžnosti tříděného sběru v obcích, především pak prostřednictvím relativně drahých způsobů sběru, jako jsou veřejné nádoby nebo nádoby určené pro jednotlivé domácnosti (tzv. door-to-door čili individuální sběrná síť).

Samotná cena služby (jednotkové náklady přepočtené na tunu sebraného materiálu) nerostla v minulých letech tak prudkým tempem, jak je vidět v Grafu 5. Propad ceny v posledním roce je způsoben výše popsanou změnou metodiky výpočtu, tedy započítáním dřeva.

Dále jsou pro potřeby regionálního srovnání uvedeny průměrné náklady na tříděný sběr dle krajů (Obrázek 2 a Tabulka 1) a dle velikostních skupin obcí (Graf 6 a Tabulka 2).

V rámci dotazníkového šetření se sledují také náklady na jednotlivé komodity tříděného sběru. Jejich průměrná výše přepočtená na tunu je pak základní hodnotou, dle které se stanovují výše sazeb odměn obcím za vytříděné množství obalového materiálu, a to dle platné metodiky schválené Svazem měst a obcí ČR.

V roce 2025 byla výše nákladů na sběr a svoz papíru 7 459 Kč za jednu tunu sebraného materiálu, náklady na plast činily 11 377 Kč/t a náklady na sklo byly 2 424 Kč/t.

Je třeba upozornit, že od roku 2025 vykazují obce odlišně náklady na multikomoditní sběry. Náklady na minoritní komodity (nápojový karton a kovy) jsou součástí nákladů na hlavní komodity, s nimiž jsou sbírány ve směsi (především plast).

Pokud jsou nápojové kartony a kovy sbírány samostatně, jsou samozřejmě náklady na jejich sběr a svoz vykazovány nadále odděleně. V roce 2025 byla průměrná výše nákladů za nápojový karton 17 824 Kč/t a za kovy 11 657 Kč/t.

Regionální rozdíly jsou uvedeny v mapách s krajskými hodnotami na Obrázku 3–5. Obecně lze vypozorovat, že v průměru jsou náklady na papír a plast vyšší v Čechách než na Moravě. Náklady na sklo jsou rozloženy rovnoměrněji.

Náklady na směsný komunální odpad

Náklady na sběr a svoz komunálního odpadu (SKO) tvoří největší složku nákladů obcí s komunálním odpadem. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem směsného komunálního odpadu od občanů, včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s ním (odstraňování, energetické využití odpadů). Vývoj výše těchto nákladů je znázorněn v Grafu 7.

Jak je patrné z Grafu 8, cena za službu (tedy za jednu tunu sebraného materiálu), roste strměji než náklad přepočtený na obyvatele. Důvodem je postupné mírné snižování produkce SKO na obyvatele v obcích, a tedy i menší hmotnost, k níž je celkový náklad vztahován; dále také vysoká inflace cen služeb v odpadovém hospodářství v posledních letech.

V následujících tabulkách, mapách a grafech jsou pro srovnání uvedeny průměrné náklady na směsný komunální odpad dle krajů (Obrázek 6 a Tabulka 3) a dle velikostních skupin obcí (Graf 9 a Tabulka 4).

V průměru přibližně polovinu nákladů na SKO tvoří náklady na jeho odstranění na skládce. V roce 2025 vyšplhala celorepubliková hodnota na 2 483 Kč za tunu odstraněného materiálu, včetně skládkovacích poplatků. V mapě na Obrázku 7 jsou uvedeny regionální rozdíly tohoto ukazatele.

Náklady na objemný odpad

Další výraznou položku tvoří náklady na objemný odpad. Jedná se o náklady spojené se sběrem a svozem objemných odpadů od občanů (všemi způsoby sběru – mobilní sběr, sběrné dvory a místa, další způsoby), včetně nákladů spojených s dalším nakládáním s nimi.

Jednotková cena za obyvatele vycházela v roce 2025 na 128,3 Kč/ob. Vývoj tohoto ukazatele od roku 2006 je znázorněn v Grafu 10. Velký skok v posledních dvou letech kontrastuje se stagnací tohoto jevu v předchozích letech a je způsoben mimo jiné tím, že mnohem větší náklady na objemné odpady začalo od roku 2024 vykazovat Hlavní město Praha.

V rámci srovnání jsou dále uvedeny náklady na sběr a svoz objemných odpadů rozlišené dle krajů (Obrázek 8 a Tabulka 5) a dle velikostních skupin obcí (Graf 11 a Tabulka 6).

Náklady na littering

Již od roku 2022 jsou pravidelně zjišťovány náklady na sběr odhozeného odpadu na veřejných prostranství – tzv. litteringu. Odděleně jsou zjišťovány náklady na ruční čištění, strojní čištění a úklid černých skládek. Podrobněji je tato problematika rozepsána v několika dalších článcích.

Tabulka 7 zobrazuje jednotkové náklady na úklid litteringu dle jednotlivých způsobů čištění v roce 2025. Jelikož řada obcí deklaruje, že úklid provádí s nulovými náklady, jsou takové hodnoty do výpočtu započteny. Statistické rozdělení výsledného vzorku je pak výrazně posunuto k nulovým hodnotám, standardně jsou tedy uváděny jak hodnoty vážených průměrů, tak mediánů. Mediány dokonce mohou v některých velikostních skupinách dosahovat nulových hodnot, neboť obce vykazující nulové náklady v těchto skupinách převažují. Zároveň je vhodné připomenout, že některé obce úklidy neprovádí vůbec nebo nejsou schopny náklady na ně vyčíslit.

V Grafu 12 uvedeny časové řady vážených průměrů jednotkových nákladů na jednotlivé typy úklidů od roku 2022 do roku 2025.

Podíly obalů, které jsou v jednotlivých typech úklidu v příslušném roce proplácené, jsou vždy zveřejněné v příslušné metodice výpočtu nákladů, která je k dohledání v sekci Littering.

Souhrnný přehled nákladů

Každoroční souhrnný přehled vybraných nákladů je uveden v následující Tabulce 8. Je třeba upozornit, že náklady na sběrné dvory, černé skládky a bioodpady s údržbou zeleně jsou stanoveny pouze pro vzorek obcí s validními daty. Nelze je proto sčítat s ostatními položkami a celkové náklady nejsou prostým součtem jednotlivých položek.

Příjmy obcí

Kromě nákladů mají obce v oblasti odpadového hospodářství také příjmy. Největším příjmem je poplatek od občanů. Dalšími zdroji mohou být poplatky od rekreantů či majitelů rekreačních objektů v obci, dále poplatky od živnostníků zapojených v systému obce. Některé obce také získávají výnosy ze sběru textilu, z prodeje druhotných surovin, dostávají příspěvky od dalších kolektivních systémů (např. za sběr elektrozařízení), přijímají platby jiných obcí za využití sběrného dvora či kompenzační platby za umístění skládky ve svém katastru.

Významnou příjmovou položkou jsou také odměny ze Systému EKO-KOM za zajištění míst zpětného odběru a zajištění sběru a využití odpadů z obalů.

Celkem obce získaly v roce 2025 v průměru 1 115 Kč na obyvatele, z toho příjmy z poplatků od obyvatel činily 781 Kč/ob. a příjmy ze Systému EKO-KOM 257 Kč/ob.

Celková výše příjmů je ve většině případů nižší než výše nákladů, obce tedy doplácejí na odpadové hospodářství ze svých rozpočtů. Průměrně takto musí ve svém rozpočtu najít z jiných zdrojů 37 % finančních prostředků určených k realizaci odpadového hospodářství.

V mapě na Obrázku 9 jsou uvedeny průměrné údaje celkových příjmů za kraje v porovnání s celkovými náklady a podíl, který v daném kraji obce průměrně doplácejí.

V Tabulce 9 je uveden celkový přehled příjmových položek za rok 2025 dle velikostních skupin obcí. Podobně jako u nákladů je třeba zdůraznit, že celkové příjmy nejsou prostým součtem jednotlivých položek a že jednotlivé položky jsou stanoveny pouze pro validní vzorek obcí, tedy pouze pro obce, kterých se daná položka týká.

Závěrečné poděkování

Klíčovým zdrojem informací pro sledování trendů v odpadovém hospodářství jsou každoročně vyplňované dotazníky od obcí zapojených do Systému EKO‑KOM. Společnost EKO‑KOM, a.s., si velmi váží dlouhodobé spolupráce všech zástupců obcí, kteří se na sběru dat aktivně podílejí. Právě díky jejich ochotě a pečlivosti můžeme pravidelně přinášet přehled o vývoji nákladů i příjmů v oblasti odpadového hospodářství.

Příloha ke článku Ekonomika odpadového hospodářství obcí za rok 2025