Multikomoditní sběry tříděných odpadů

Multikomoditní sběry v Česku rozhodně nejsou novinkou. V rámci Systému EKO-KOM jsou evidovány již od roku 2008 a neustále jich přibývá. Na konci roku 2024 bylo v ČR k třídění obalových odpadů k dispozici 557 826 m³ nádob ve veřejné a individuální sběrné síti; z toho bylo 173 935 m³ (31 %) určeno pro multikomoditní sběry. Z hlediska počtu nádob pak představovaly kontejnery a popelnice na tyto směsné sběry 37 % ze všech nádob ve veřejné a individuální sběrné síti.

V současnosti využívají obce při sběru 6 různých kombinací komodit. Tou zdaleka nejrozšířenější je společný sběr plastu s nápojovým kartonem (NK); druhou nejčastější kombinací je sběr plastu, nápojového kartonu a kovů do společných nádob. Nápojový karton se ale sbírá také v kombinaci s papírem nebo do společných nádob s kovy.

Multikomodita jako řešení pro minoritní složky tříděného sběru

Nápojový karton je z hlediska množství minoritní komoditou oproti plastu nebo papíru. Je tedy pochopitelné, že velké množství obcí se rozhodlo pro jeho společný sběr s dalšími komoditami – obvykle s plastem. Od roku 2019 roste počet obcí, které se rozhodly tuto kombinaci rozšířit ještě o kovy. V případě kovů se ovšem řada obcí rozhodla využívat paralelně multikomoditní sběry s plastem a NK a zároveň i samostatné sběry.

Obrázek 3 ukazuje situaci v jednotlivých obcích ČR z hlediska třídění kovů. Stejně jako Graf 3 i tato mapa ukazuje, že nejvíce obcí využívá samostatné sběry kovů. Na druhou stranu je zde ovšem více než 550 obcí, ve kterých dohromady žije téměř čtvrtina české populace, kde jsou zároveň využívány samostatné sběry i multikomoditní sběry kovů. Přibližně 900 obcí a měst pak využívá pouze multikomoditní sběr kovů.

Taková situace je pro řadu lidí bohužel velmi nepřehledná a matoucí. To ostatně potvrzuje průzkum, který si EKO-KOM nechal zpracovat v první polovině roku 2025. V něm 87 % respondentů vyjádřilo souhlas s tím, že v celém Česku by mělo být sjednoceno, do jakého kontejneru se mají třídit kovy a nápojové kartony.

Roztříštěnost a nepřehlednost pokynů k třídění kovů a nápojového kartonu pro běžného spotřebitele je tak nepochybně jedním z faktorů, který brzdí rozvoj sběru a recyklace těchto materiálů. Rapidně se rozvíjející společný sběr kovů s dalšími komoditami má potenciál tento problém vyřešit. Ze stejného průzkumu totiž rovněž vyplynulo, že 90 % lidí, kteří mají s multikomoditním tříděním zkušenosti, je toho názoru, že třídit kovy a nápojový karton společně s plasty je pro ně jednodušší.

Dotřiďování multikomodit

Multikomoditní sběry ale mohou plnit svou funkci pouze tehdy, pokud se takto vytříděný odpad dostane na dotřiďovací linky, které jsou schopné zajistit dotřídění všech sebraných složek. Jak je vidět na dvou grafech níže, počet linek, které dotřídění nápojového kartonu a kovů provádí, v posledních letech narůstá. Možnost využít multikomoditní sběry se tak nabízí čím dál většímu počtu obcí.

Současné evidenční požadavky zákona o odpadech i AOS EKO-KOM ovšem vyžadují, aby obce evidovaly a vykazovaly množství sebraných odpadů po jednotlivých komoditách. Tedy v případě, že obec sbírá prostřednictvím multikomoditního sběru např. zmiňovanou kombinaci plastu, NK a kovů, musí být schopná do obou evidencí uvést samostatně množství každé z těchto tří komodit. Jelikož se obec toto množství může dozvědět až po dotřídění sebrané směsi odpadů, je nezbytné, aby jí dotřiďovací linka sdělila, jaká množství jednotlivých komodit se za dané časové období ve svezené směsi vyskytovala.

Právě toto zpětné předávání informací se ovšem dlouhodobě ukazuje být praktickým problémem, který zvyšuje administrativní zátěž obcí i dotřiďovacích linek. Data vykazovaná dotřiďovacími linkami do Systému EKO-KOM odhalují, že se nedaří předávat obcím informace v plné míře.

Zjednodušení evidence pro obce v Systému EKO-KOM

Multikomoditní sběry jsou nezpochybnitelným trendem, kterým se české obce v tříděném sběru vydaly. Tlak na zvyšování účinnosti třídění komunálních odpadů vede obce k hledání řešení, která budou co nejefektivnější a nejlevnější. Administrativní a evidenční požadavky nesmí tyto snahy obcí podkopávat.

Proto AOS EKO-KOM od 1. ledna 2026 upraví evidenční požadavky pro obce tak, aby nebylo nutné multikomoditní sběry rozpočítávat.

Nově budou obce vykazovat množství tříděných odpadů sebraných prostřednictvím multikomoditních sběrů dohromady bez nutnosti rozdělování na jednotlivé komodity obsažené v dané směsi. Vykazování se bude řídit jednoduchými pravidly, kdy bude multikomodita přiřazena k obecně převládající komoditě v dané směsi. Např. v případě sběru plastů s nápojovými kartony a kovy bude množství všech tří komodit vykázáno dohromady jedním číslem jako plast.

Informace o nádobách a jiných sběrných prostředcích budou obce i nadále vykazovat v podobě a rozsahu, na jaký jsou doposud zvyklé. Využijí k tomu již zavedené kódy komodit pro jednotlivé multikomoditní směsi. Tyto údaje EKO-KOM použije pro výpočet požadovaného statistického reportingu sebraného množství obalových odpadů.

V návaznosti na tuto změnu ve vyplňování čtvrtletních výkazů dojde také ke změně vyplňování výročních Dotazníků. Doposud obce vykazovaly náklady na odpadové hospodářství po jednotlivých komoditách i v případě, že využívaly multikomoditní sběry. V Dotazníku za rok 2025 již obce budou vykazovat podle nových pravidel, tedy náklady na multikomoditně sbírané tříděné odpady budou vykazovány souhrnně pod příslušnou převládající komoditu.