Jak informovat veřejnost

Základním předpokladem pro úspěšné a efektivní provozování systému nakládání s komunálním odpadem, je dodržovaní systému občany tak, jak je nastaven obecní vyhláškou. V praxi to znamená správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky a jejich shromažďování na příslušná místa a do příslušných nádob v určených termínech.

Z toho vyplývá, že občan musí být informován, které složky má z domovního odpadu vytřídit, kde je má skladovat a kam a kdy je odložit.

Druhou důležitou složkou komunikace je motivace obyvatel. Občan by měl být přesvědčen o tom, že je správné (nebo alespoň nutné) chovat se tak, jak mu obecní vyhláška velí.

Obecné poznatky o postojích obyvatel k hospodaření s odpady, požadované informace

Požadované informace lze rozdělit na informace praktického a obecného charakteru:

praktické informace (nejčastěji místního charakteru) zajímají především „začátečníky“, kteří doposud nemají relevantní informace o třídění:

  • jak správně třídit jednotlivé složky odpadu (co patří a nepatří do kontejneru)
  • umístění nejbližších sběrných míst a kontejnerů pro tříděný odpad
  • harmonogram svozu odpadu v místě bydliště,
  • jak je upraven režim skládek, jak probíhá recyklace/likvidace jednotlivých kategorií odpadu, atd. 

Společným jmenovatelem všech těchto informací je praktická využitelnost těchto informací při každodenním nakládání s odpady.

obecné informace zajímají občany, kteří mají praktické informace k dispozici a zajímají se spíše o obecnější témata spojená s tříděním odpadů:

  • informace poukazující na důležitost třídění v kontextu ochrany životního prostředí,
  • vysvětlení dopadů legislativní úpravy v ČR,
  • informace, které by přiblížily vlastní průběh zpracování odpadů,
  • možnosti a formy využití druhotných surovin, atd.

Jedná se o nedostatek informací obecných (legislativa a povinnosti z ní vyplývající) i praktických (nakládám s odpady správně?, kde se dozvím další informace?, kdy se sváží který druh odpadu).

Z průzkumů nadále vyplývá, že lépe jsou většinou informovaní občané žijící ve velkoměstech a v malých obcích, hůře jsou informováni obyvatelé středně velkých obcí a měst, zejména pak  obyvatelé sídlišť a činžovních domů.

Preferované komunikační prostředky

Již zmíněné průzkumy také uvádějí, jaké informační zdroje veřejnost preferuje. Polovina obyvatel by si přála být informována o třídění prostřednictvím letáků distribuovaných v místě bydliště, přibližně stejná část by uvítala, pokud by nacházela informace o třídění přímo na obalech jednotlivých výrobků a ve stejné míře jsou preferovány rovněž informace umístěné na kontejnerech. Naopak nejméně preferovanými  informačními prostředky jsou besedy, rozhlasové relace a vývěsky v domě.

 

Komunikační prostředky seřazené dle preference obyvatel:

  1. Informace na kontejnerech
  2. Letáky
  3. Televize
  4. Místní tisk
  5. Vývěska v domě
  6. Dopis do schránky
  7. Rozhlas
  8. Besedy

Informace by tedy měly být dobře dostupné. Jako nejvhodnější v obcích se jeví  místní média (zejména tisk, popř. rozhlas a TV), informace přímo na kontejnerech (nálepky) a letáky (dopisy) do schránek. Jiné formy poskytování informací (tj. vývěsky v domě, besedy, diskuse) jsou vzhledem k nízké preferenci ze strany obyvatel doplňkové či podpůrné komunikační nástroje, které mohou oslovit pouze omezenou část populace

Cílové skupiny

Výběr cílových skupin závisí vždy na konkrétní situaci v daném regionu a zaměření místní informační kampaně. Rozdělení obyvatelstva do jednotlivých skupin je třeba přizpůsobit cílům informační kampaně. Dělí se podle věku a hospodářské aktivity, nejlépe na občany ve věku neproduktivním, produktivním a případně postproduktivním. Dalším možným rozdělením populace je dělení do cílových skupin podle zástavby, např. na obyvatele panelových sídlišť, vilové zástavby, důchodců žijících v DPS, nebo žáky místní školy.

Nejčastější členění cílových skupin:

Široká veřejnost:

uvítá praktické informace typu: jak, kde, kdy třídit odpady. Obyvatelé rádi přijímají pochvaly – doporučujeme pravidelné zveřejňování výsledků tříděného sběru odpadu.

Žáci ZŠ, popř. i SŠ a MŠ:

cílové skupiny dětí a mládeže patří mezi nejvnímavější část cílových skupin. Těmto skupinám jsou určeny informace o pozitivním vlivu některých procesů při nakládání s odpady na životní prostředí (tříděný sběr odpadů, omezování vzniku odpadů, zpracování vytříděných odpadů apod.) a o možnosti vlastního uvědomělého přístupu k řešení celé problematiky odpadů. Komunikace s těmito skupinami bývá z dlouhodobého hlediska nejefektivnější.

Drobní živnostníci:

produkují odpad podobný domovnímu a často mají možnost se zapojit do obecního systému hospodaření s odpady – uvítají podobné informace jako široká veřejnost: jak, kde, kdy a za kolik třídit odpady (podmínky pro podnikatele) 

Místní spolky, zájmové organizace (např. Sokol, hasiči, rybáři, zahrádkáři apod.) komunikace s touto skupinou bývá zajímavá, avšak ne příliš efektivní.

Další, pro daný region specifické, skupiny – např.: návštěvníci turistických oblastí (lázeňští hosté, lyžaři, majitelé kempů) jejíž členové se často obměňují – komunikace je zaměřena na „ekologickou image“ oblasti (informace o tom, že navštívili oblast, která se stará o životní prostředí)

 

Doporučení pro přípravu a realizaci místní informační kampaně

Společnost EKO‑KOM, a.s. realizuje v rámci projektů pro obce také informační kampaně a naše zkušenosti je možné shrnout do následujícího doporučeného postupu:

  • stanovení záměrů a cílů kampaně
  • výběr cílových skupin, témat a informačních kanálů
  • časový plán a rozpočet kampaně
  • 

Stanovení záměrů a cílů kampaně

Jedná se vlastně o analýzu stávajícího a vymezení cílového stavu. Např. v obci už probíhá tříděný sběr skla a plastů a chceme zahájit sběr plastů; nebo rozšíříme tříděný sběr o možnosti nového sběrného dvora; nebo potřebujeme během dvou let zvýšit množství vytříděného odpadu a zlepšit jeho kvalitu apod. Jednoduše řečeno, stanovíme „co a do kdy“ po obyvatelích obce požadujeme.

Výběr cílových skupin, témat a informačních kanálů

Tento výběr závisí na stanovených záměrech a cílech kampaně. Téměř u každé kampaně však oslovíme dvě základní skupiny: širokou veřejnost a žáky škol. Ostatní skupiny bývají zapojovány do specifických kampaní – např. nabídka svozu odpadu pro drobné živnostníky.

Širokou veřejnost oslovíme pomocí těchto kanálů: místní tisk (popř. TV a internet), letáky do schránek (direct mail), nálepky na kontejnery, kontaktní „info telefon“ a akce typu „open air“ (převážně rodiče s dětmi).

Děti a žáci ZŠ upřednostňují aktivní soutěže a hry – např. výtvarná soutěž (umění z odpadů, návrhy označení sběrného dvora), hra na třídění odpadu. Vyhlášení vítězů může proběhnout v rámci akce „open air“ (koncert, výstava a soutěže na návsi, den otevřených dveří na sběrném dvoře apod.).

Školy také hojně využívají nabídku vzdělávacího programu, který společnost  EKO‑KOM, a.s. poskytuje zdarma. Program je určen pro děti ve věku od 8 do 13 let a jeho cílem je zejména podpora vědomí odpovědnosti za životní prostředí a propagace tříděného sběru odpadů.

Vzdělávací program má dvě části: seminář pro učitele základních škol „Odpady a obaly“ a pojízdná výstava o zpracování a recyklaci obalů „Tonda Obal na cestách“.

Časový plán a rozpočet kampaně

Správné načasování kampaně zajistí její dostatečnou účinnost neboli správný časový plán = polovina úspěchu. Informace podané s dostatečným předstihem umožní občanům jistou přípravu na nové skutečnosti. Dostatečným opakováním se pak zajistí, že informace se lépe „zapamatuje“ a dostane k co možná největšímu počtu obyvatel v cílové skupině.

Doporučujeme provázat kampaň jednotným mottem, nebo logem. Motto (heslo) vyjadřuje cíl a zaměření kampaně; logo (grafický prvek) je znakem propojení a návaznosti kampaní, navíc napomůže lepšímu zapamatování motta.

Stanovení rozpočtu závisí na možnostech obce a dalších subjektů, které se podílejí na informační kampani. Řádově se jedná o cca 5-10 Kč na průměrného obyvatele.

 





Kontakty

Odkazy

Věděli jste, že

Ve třídění odpadů se stále zlepšujeme! V roce 2015:

vytřídil každý Čech průměrně 42,3 kg odpadů (papír, plasty, sklo a nápojové kartony)

72 % obyvatel ČR aktivně třídilo odpady

bylo 76 % obalů využito a recyklováno