Vzhledem k tomu, že po odpadním pěnovém polystyrenu existuje ze strany zpracovatelů EPS dlouhodobá poptávka, patří i jeho sběr k těm tradičním, avšak zároveň poměrně specifickým s ohledem na malou objemovou hmotnost a velké rozměry EPS odpadů. V minulosti se zpracovatelé EPS zaměřovali zejména na odpady z průmyslu nebo obchodu. Polystyrenu od občanů byla pozornost věnována jenom v menší míře. To se však v poslední době mění v důsledku jak sílícího tlaku na zvyšování míry sběru, tak snahy obcí maximalizovat míru recyklace odpadů za současného snižování nákladů na odpadové hospodářství.
Z dosavadních výsledků rozborů odpadů vyplývá, že hmotnostní podíl EPS v nádobovém a pytlovém sběru plastů nedosahuje ani 1 %, objemový podíl se pak pohybuje v řádu jednotek procent. Ani množství EPS, jež zůstává v SKO, není hmotnostně příliš významné – pohybuje se okolo meze stanovitelnosti, avšak z hlediska objemu jej nelze považovat za úplně zanedbatelné. Ačkoliv by se z výše uvedeného mohlo zdát, že není důvod se jeho sběrem a recyklací zabývat, opak je pravdou. Jedná se totiž je materiál, jenž lze poměrně snadno recyklovat. O recyklaci polystyrenu jsme již psali zde.
Na EPS je standardně nahlíženo jako na běžnou součást odděleně sbíraných plastových odpadů a podle toho je k němu také přistupováno. Je sbírán jak do nádob či pytlů, tak ve sběrných dvorech nebo místech. V minulosti byly zaznamenány případy, kdy se svozové firmy, resp. dotřiďovací linky snažily omezit možnost odkládat EPS do nádob na plasty s odůvodněním, že částicemi EPS kontaminují ostatní plastový odpad, neboť jsou silně elektrostatické a „lepí se“ na ostatní materiály. Jedná se však spíše o lokální a okrajovou záležitost.
V oblastech se zavedeným pytlovým sběrem se EPS často soustřeďuje do pytlů samostatně bez přítomnosti jiných plastů, čímž je usnadněno jeho skladování před předáním k dalšímu využití.
Na rozdíl od jiných plastů, v případě EPS, existuje větší ochota sbírat jej odděleně ve sběrných dvorech nebo místech. Důvodů pro to je hned několik. Prvním je poptávka zpracovatelů po takto odděleně sbíraném a soustřeďovaném EPS, a to pro jeho minimální znečištění, díky čemuž je bez velkých problémů snadno zpracovatelný. Dalším důvodem je snaha uspořit místo ve sběrných nádobách, neboť jsou EPS obaly zpravidla objemné a víceméně nestlačitelné. Obce se snaží tuto situaci řešit zejména v informační rovině, kdy apelují na obyvatele, aby velké kusy EPS předávali přednostně do sběrných dvorů.
Zároveň je třeba pamatovat na to, že naprostá většina obyvatel nerozlišuje mezi obalovým a fasádním EPS představujícím problém z důvodu možného obsahu HBCD, a tudíž je oba odkládá na místa určená obcí, ať už se jedná o nádoby, pytle nebo sběrné dvory. Avšak v případě sběrných dvorů lze díky přítomnosti obsluhy, která může dohlížet na kvalitu vytřídění odpadů obyvateli (případně ostatními původci), fasádní EPS odklánět. Klíčovou roli zde nicméně hraje informovanost provozovatele sběrného dvora/místa a kvalita proškolení obsluhy. V závislosti na podmínkách přejímky nastavených odběratelem EPS, může navíc existovat určitá míra tolerance. V každém případě je však třeba počítat s tím, že se v EPS sbíraném v obcích objevuje jak obalový, tak fasádní EPS.
Z ekonomického hlediska je zcela zásadní přeprava sebraného EPS. S ohledem na velmi malou objemovou hmotnost je jakákoliv přeprava nelisovaného EPS nákladnou záležitostí. Lisování EPS však není z mnoha důvodů, jak je popsáno dále, řešením pro kontaminovaný, typicky komunální EPS. Proto již v minulosti vznikl jednoduchý model, kdy je EPS přepravován v rámci „vytížení“ vozidel. Zpracovatelé odpadního EPS plánují trasy vozidel tak, že v jednom směru odvážejí hotové výrobky k zákazníkům a cestou zpět svážejí ze sběrných dvorů a dotřiďovacích linek EPS v big-bazích ke zpracování. Při správném plánování je možné takto obsloužit území vzdálené i mnoho desítek kilometrů od zpracovatelského závodu. Zároveň nikdo nebrání tomu, aby si původce dovezl sebraný nebo dotříděný EPS dovezl ke zpracovateli na vlastní náklady v rámci vlastní logistiky.
Příklad dobré praxe
Podobným způsobem soustřeďuje EPS sebraný ve sběrných dvorech kupříkladu společnost ESKO-T, která na Vysočině provozuje 13 sběrných dvorů. EPS uložený ve sběrných dvorech do big-bagů se jen přidá k jinému odpadu na svozové vozidlo a převeze se do Třebíče, kde se skladuje do té doby, než si pro velké množství přijede odběratel.
Provozovatelé dotřiďovacích linek se setkávají s odpady z EPS zaprvé při příjmu obsahu žlutých kontejnerů a zadruhé jako s odděleně sebraným materiálem z obcí nebo od ostatních původců.
EPS ze žlutých kontejnerů se vyznačuje obvykle menšími rozměry (protože často dojde k rozlámání ve svozovém vozidle) a zároveň kontaminací nečistotami. Ta je zpravidla až druhotná a dochází k ní v kontejneru nebo ve svozovém vozidle. Jak již bylo uvedeno výše, EPS je výrazně elektrostatický a má tendenci se zachytávat jak na ostatní odpady, tak na strojní vybavení dotřiďovací linky. To může následně způsobovat drobné nepříjemnosti v provozu. EPS ze žlutých kontejnerů se následně vybírá z třídicího pásu a soustřeďuje se buď v příslušné kóji nebo do pomocné nádoby u pásu. Na rozdíl od jiných plastů se EPS nelisuje do balíků.
Odděleně sebrané odpady z EPS obvykle neprochází linkou vůbec, pouze jsou skladovány v prostředcích, které vyhovují zpracovateli, nejčastěji v big-bazích nebo ve velkokapacitních kontejnerech. V případech, kdy má dotřiďovací linka významný přísun odpadního (zejména živnostenského nebo průmyslového) EPS, obvykle investuje do drtiče a lisu. Výsledným produktem jsou válce nebo hranoly z nadrceného EPS, jež mají objemovou hmotnost až 200 kg/m3, což výrazně snižuje přepravní náklady. Volně loženého odpadního EPS v big-bazích lze na kamion naložit max. 1 tunu, avšak drceného a lisovaného EPS cca 14–16 tun. Rozdíl je i ve výkupní ceně, kdy za drcený a lisovaný EPS je zhruba čtyřnásobná oproti té za volně ložený.
Zde je však třeba zdůraznit, že odběrateli drceného a lisovaného EPS jsou téměř výhradně firmy zabývající se regranulací EPS. Ty mají vysoké nároky na čistotu suroviny, a proto obvykle nepřijímají odpady z komunálního sběru. Naopak pro opětovnou výrobu EPS nebo pro výrobu EPS drtí je lisovaný EPS nevhodný a tento typ zpracovatelů dává přednost EPS volně loženému nebo jen drcenému bez lisování. Proto prozatím nedává (zejména pro obce) pořizování drtičů a lisů na EPS smysl ani z technických ani ekonomických důvodů.
Na jednu stranu je EPS odpadem, který má historicky zajištěnou poptávku od zpracovatelů, což vytváří příznivé podmínky pro jeho recyklaci. Navíc pro něj v tuzemsku existuje dostatek zpracovatelských kapacit. Na druhou stranu se však také jedná o odpad se specifickými vlastnostmi, kdy zásadní je jeho malá objemová hmotnost. Ta má značný vliv na ekonomiku jeho recyklace, což klade vysoké nároky na tvorbu efektivních řešení systémů sběru a svozu, které se liší nejen podle typu původce, ale rovněž způsobem následné recyklace.
Určitou nevýhodou recyklace EPS je její úzká vazba na stavební průmysl, který se občas potýká s výkyvy stavební výroby. To se může projevit i kolísáním poptávky po odpadním EPS, nebo výkupních cen.
Prozatím je z pohledu recyklace zásadní sběr použitých živnostenských EPS obalů, které se hojně používají jako přepravní obaly chránící průmyslové zboží, součástky nebo potraviny přepravované a skladované při kontrolované teplotě. Jelikož je takový odpad kontaminován nežádoucími nečistotami pouze minimálně, je o něj nejenom dlouhodobě velký zájem, ale zároveň může být zpracováván náročnějšími technologiemi, obvykle na rPS.
Pro obce je vhodnější samostatný oddělený sběr, který sice eliminuje nežádoucí kontaminaci, ale je zároveň náročnější na prostor a informovanou obsluhu sběrných dvorů a míst. Nicméně v případě, kdy je navázán přímý obchodní vztah se zpracovatelem, umožní tento typ sběru nasměrovat k recyklaci odpady o značném objemu, a to s relativně malými náklady. Navíc tím dochází ke snižování přepravních nákladů a zvyšování míry využití komunálních odpadů.
Zároveň je vhodné připomenout, že i za sběr a úpravu EPS náleží smluvním partnerům (obcím a úpravcům) finanční odměna ze Systému EKO-KOM.
Zveřejňujeme studii shrnující rozsáhlý výzkum na téma litteringu v ČR, kterou zpracovala Univerz...
Společnost EKO‑KOM pravidelně vyhodnocuje náklady obcí na sběr a nakládání s různými druhy odpad...
Evropa se intenzivně připravuje na výzvu v podobě nových cílů a požadavků vyplývajících z unijních s...
Na základě dat z dotazníkového šetření za rok 2021 přinášíme každoroční přehled ekonomických ukazate...