Platba za littering – základní informace pro obce

9. 8. 2022 Littering a jednorázové plasty

Aktualizováno 7.11.2022

Přijetí směrnice 2019/904/EU o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí, která je častěji označována jako směrnice o jednorázových plastech (angl. Single-use Plastics Directive, zkráceně SUPD), přineslo celou řadu nových opatření. Ta jsou, především ve formě povinností pro výrobce, transponována, tj. přenesena, do českého právního řádu dvěma zákony. Prvním z nich je novela zákona o obalech a druhým pak zcela nový zákon o omezení dopadu vybraných plastových výrobků na životní prostředí.

Oba zákony nabyly účinnosti 1. října 2022, některá opatření však budou účinnosti nabývat postupně.

Jedním z cílů komplexního legislativního opatření je zamezit výskytu volně pohozeného plastového odpadu v přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. K dosažení tohoto cíle by měla vést především dvě opatření, kdy jedno má spíše preventivní a druhé reaktivní charakter. Za preventivní opatření lze považovat povinnost výrobců vybraných výrobků informovat spotřebitele o negativních dopadech zbavování se odpadu z těchto výrobků mimo místa určená k jeho odkládání na životní prostředí. Pro obce je však významnější reaktivní opatření, které spočívá v hrazení nákladů obcí spojených s úklidem a dalším zpracováním (dotřídění, odstranění atd.) volně pohozeného odpadu na ulicích, silnicích, parcích, hřištích, apod. Volně pohozený odpad (jinak také littering) je souborem různých typů odpadů všech komodit i velikostí, jejichž společným jmenovatelem je to, že leží mimo místa určená k jejich sběru, tedy mimo nádoby na směsný nebo tříděný odpad či odpadkové koše.

Dle novely zákona o obalech se tato povinnost vztahuje pouze na výrobce vybraných plastových obalů nebo obalových prostředků, resp. autorizované společnosti, jež je zastupují. Autorizovaná společnost EKO-KOM tak bude mít od 1. ledna 2023 povinnost hradit náklady spojené s úklidem odpadů zjednodušeně zejména z plastových jednorázových sáčků (folie hlavně od svačin a sendvičů apod.), plastových nádob na nápoje o objemu až 3 litry, odnosných tašek, plastových kelímků a jednorázových nádob na potraviny určených k jednorázové a okamžité spotřebě (např. termoboxy, pevné průhledné obaly od toustů a sendvičů). Analogicky z toho vyplývá, že např. plastové obaly od kosmetiky nebo plastové láhve od sirupů, které nesplňují podmínku okamžité spotřeby, nejsou předmětem úhrady nákladů za jejich úklid, což však bohužel neznamená, že se jich občané nebudou nelegálně zbavovat mimo místa určená k jejich odkládání.

Obdobná povinnost se, na základě druhého výše zmíněného zákona, bude vztahovat také na výrobce tabákových výrobků, některých hygienických potřeb a balónků. Nicméně povinnosti za tyto výrobky nemůže plnit AOS EKO-KOM, protože je zodpovědná pouze za obalový odpad v duchu zákona o obalech.

Souhrnně lze tedy říci, že na volných prostranstvích měst a obcí se nachází jisté množství různě strukturovaného volně pohozeného odpadu, ale pouze malá část bude předmětem úhrady nákladů za jejich úklid v souladu s platnou legislativou. Podíl této části stanoví AOS EKO-KOM prostřednictvím pravidelných rozborů volně pohozených odpadků, aby zjistila jeho míru výskytu a zastoupení ve vztahu ke stanovení poměrné části odměny za úklid, která bude stejně jako u ostatních odměn AOS EKO-KOM vypočtena ze skutečných průměrných nákladů obcí.

Podrobnější informace k tématu je možné nalézt zde.