Měrná hmotnost odpadu v nádobách na tříděný sběr

Jaké množství odpadu pojmou jednotlivé kontejnery na tříděný odpad? A jaká je tedy optimální zaplněnost modrých, žlutých, zelených nebo šedých nádob? To je předmětem častých dotazů ze strany zástupců obcí i svozových firem směrem k AOS EKO-KOM.

Společnost EKO-KOM disponuje dvěma typy srovnávacích dat, a to maximální dosažitelnou měrnou hmotností a reálnou měrnou hmotností.

 

Maximální dosažitelná měrná hmotnost (kg/m³)

Maximální dosažitelná měrná hmotnost je hmotnost odpadu při ideálním zaplnění sběrného prostředku, tedy jaké množství odpadu se vejde do nádoby, aniž by byla přeplněná nebo nedostatečně zaplněná. Společnost EKO-KOM tato data získává z pravidelně prováděných rozborů tříděných odpadů. O tom, jak probíhají rozbory plastových odpadů jsme psali zde.

Daný ukazatel mohou svozové firmy využít k vyhodnocení toho, zda sváží optimálně naplněné nádoby.

Měrná hmotnost je kontinuálně sledována od roku 2019. Z jejího vývoje u papíru a plastu lze vysledovat určité změny skladby těchto odpadů. U modrých kontejnerů má měrná hmotnost spíše klesající tendenci, neboť letáky a noviny jsou postupně nahrazovány lehkými lepenkovými krabicemi. Naopak u žlutých kontejnerů měrná hmotnost roste, jelikož jsou více zaplňovány těžšími plastovými neobalovými materiály a rovněž stále častějšími neplastovými příměsemi.

Reálná měrná hmotnost odpadu (kg/m³)

Reálná měrná hmotnost představuje skutečnou míru zaplnění nádoby v okamžiku svozu, tedy kolik odpadu je skutečně v nádobě ve chvíli, kdy se sváží. Nelze tvrdit, že tyto hodnoty jsou ukazatelem efektivní naplněnosti nádob. V tomto případě jsou zdrojem dat čtvrtletní výkazy, do nichž obce evidují jak objemy a frekvence svozu jednotlivých nádob, tak množství odpadu z nich svezené za čtvrtletí. Z těchto dat lze následně statisticky stanovit průměrné množství určitého odpadu v 1 m³ u jednotlivých obcí, velikostních skupin, krajů a celé ČR.

Reálná měrná hmotnost odráží situace, jež nastávají při běžném svozu nádob, tedy přeplněnost či naopak neúplná naplněnost nádob, přidání odpadu odloženého kolem kontejnerů nebo zaplnění nádob nerozloženými kartonovými krabicemi či nesešlápnutými PET lahvemi. Proto se hodnoty maximální dosažitelné měrné hmotnosti a reálné měrné hmotnosti liší.

V Tabulkách 2 a 3 jsou uvedeny hodnoty reálných měrných hmotností i pro nejběžnější varianty multikomoditních sběrů. Tyto typy sběrů využívá v ČR stále více obcí. Nejvíce obcí využívá multikomoditní sběr plastů a NK, druhou nejčastější multikomoditou je sběr plastů s NK a kovy. Sběr odpadů ve směsi může také ovlivnit výši měrné hmotnosti odpadu. Z dat je zřejmé, že se hodnoty samostatných sběrů a multikomoditních sběrů nepatrně liší.

 

Příklad využití ukazatele reálné měrné hmotnosti

K posouzení dostatečné kapacity odpadových nádob v nových bytových zástavbách je vhodnější využít ukazatel reálné měrné hmotnosti zohledňující všechny situace, které mohou nastat při plnění a svozu nádob. K ukázkovému výpočtu v Tabulce 4 je použita průměrná výtěžnost jednotlivých komodit tříděného sběru z nádob v ČR v roce 2024. Pro skutečný výpočet je nutné použít konkrétní hodnoty z vaší obce.

Na základě údaje o průměrné produkci občana za den lze vypočítat potřebnou kapacitu kontejnerů na jednotlivé druhy tříděného odpadu pro konkrétní bytovou i domovní zástavbu, a to podle počtu osob, jež v ní žijí. Kromě toho je možné stanovit taktéž optimální četnost svozu kontejnerů.