Kde, proč a jak Češi třídí odpady?

18. 11. 2026 AnalýzyOdpadTřídění

Společnost EKO-KOM si každoročně nechává od společnosti Markent zpracovat rozsáhlý průzkum veřejného mínění zaměřený na postoje obyvatel České republiky k třídění odpadů. Díky němu má představu nejen o tom, kolik lidí třídí, s jakou pravidelností a na jakých místech, ale rovněž o důvodech, proč obyvatelé netřídí a co by je mohlo motivovat ke změně chování.

Třídění odpadu považují za běžnou součást života dlouhodobě tři čtvrtiny obyvatel. Téměř 60 % respondentů ho navíc vnímá jako důležitou činnost, která zároveň nevyžaduje žádné zvláštní úsilí, a 27 % dokonce uvedlo, že je třídění baví. Téměř polovina třídičů si ale není stále jistá tím, kam jednotlivé druhy odpadu patří, přičemž právě tato nejistota představuje jeden z nejčastějších důvodů, proč 35 % tzv. netřídičů odpady netřídí vůbec. Pozitivní zprávou však je, že mezi nimi postupně ubývá těch, kteří neví, jak s tříděním začít. V současnosti jich je 18 %.

Třídění doma

Průzkumy potvrzují, že nejčastěji lidé třídí doma, přičemž se do této činnosti zpravidla zapojují všichni členové domácnosti. Čtyři pětiny z nich odpad roztřídí již doma do příslušných nádob nebo tašek na tříděný odpad. Více než 60 % domácností navíc třídí průběžně veškerý odpad, který jim vznikne nebo pro který mají k dispozici kontejnery. Ty má v blízkosti svého bydliště umístěno dlouhodobě 80 % obyvatel a více než tři čtvrtiny z nich jsou s nimi spokojeny.

Graf 1 – Míra celkové spokojenosti s kontejnery na tříděný odpad; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu.
Graf 1 – Míra celkové spokojenosti s kontejnery na tříděný odpad; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu.

 

Podle respondentů jsou v blízkosti jejich bydliště nejpočetněji zastoupeny kontejnery na plast, papír a sklo, jež zároveň patří k těm nejvíce využívaným. Z průzkumu však vyplývá, že zejména do kontejnerů na sklo lidé vyhazují i odpady, které tam nepatří, konkrétně jde o sklokeramiku, varné sklo nebo zrcadla. Méně často se respondenti setkávají s kontejnery na kovy a nápojový karton, což je především způsobeno rozšiřováním tzv. multikomoditních sběrů do stále většího počtu obcí. Tento způsob sběru spočívá v možnosti odložit do jedné nádoby více druhů odpadu, zpravidla jde o nádobu na plasty, do níž lze vyhodit také nápojový karton anebo kovy. Informace o tom, zda obec umožňuje multikomoditní sběr a případně jakých druhů odpadu, lze vždy zjistit z polepů na nádobě. Podrobněji jsme se tomuto způsobu tříděného sběru věnovali např. zde. Dle respondentů se v jejich okolí nejméně vyskytují kontejnery na odpady, jako je textil, bioodpady a vyřazená elektrozařízení.

Graf 2 – Umístění a využívání konkrétních kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště; základ tvoří celý soubor respondentů
Graf 2 – Umístění a využívání konkrétních kontejnerů na tříděný odpad v blízkosti bydliště; základ tvoří celý soubor respondentů.

Průzkumy rovněž dlouhodobě potvrzují, že 85 % respondentů vynášejících odpady do kontejnerů na tříděný odpad využívá stále stejná sběrná hnízda. Téměř tři čtvrtiny dotázaných považují počet nádob na těchto stanovištích za dostačující. Jako nedostatečný ho vnímá 18 %. S četností jejich svozu je pak spokojeno 71 % těch, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu. Část z nich však frekvenci svozu hodnotí jako častou a až příliš častou. Pro téměř stejný podíl respondentů je četnost svozu naopak nízká.

Graf 3 – Spokojenost s počtem a četností svozu kontejnerů na tříděný odpad; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu
Graf 3 – Spokojenost s počtem a četností svozu kontejnerů na tříděný odpad; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu.

Z průzkumů dále vyplývá, že péče obcí o stanoviště a sběrné nádoby se průběžně zlepšuje. Postupně ubývá lidí, kteří se setkávají s nepořádkem v okolí kontejnerů, špinavými či poškozenými nádobami nebo s osobami bez domova přehrabujícími se v odpadu. S nepořádkem se vůbec nesetkává 20 % respondentů, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti svého bydliště. Podíl těch, kteří nepozorují špinavé kontejnery, je o 11procentních bodů vyšší a u posledních dvou sledovaných jevů dosahuje téměř 40 %. Jako zcela výjimečné pak tyto problémy hodnotí v průměru další přibližně dvě pětiny respondentů.

Graf 4 – Podíl respondentů, kteří se s danými jevy na nejbližším stanovišti kontejnerů setkávají často; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu
Graf 4 – Podíl respondentů, kteří se s danými jevy na nejbližším stanovišti kontejnerů setkávají často; základ tvoří respondenti, kteří mají kontejnery na tříděný odpad v blízkosti domu.

Pozitivní zprávou bezpochyby je, že si celkově na současný způsob třídění navyklo již 70 % obyvatel ČR, kteří si zároveň nepřejí, aby se pravidla pro třídění měnila. Téměř 80 % dotázaných si navíc zvyklo na současnou podobu kontejnerů, skoro čtyři pětiny by ale uvítaly u nádob sjednocení barev a designu napříč celou republikou. Ještě o něco větší část respondentů (87 %) by si pak přála, aby byl v celé ČR sjednocen i způsob sběru nápojových kartonů a kovů.

Graf 5 – Míra souhlasu s tvrzeními o systému a pravidlech třídění v ČR; základ tvoří celý soubor respondentů
Graf 5 – Míra souhlasu s tvrzeními o systému a pravidlech třídění v ČR; základ tvoří celý soubor respondentů.

Třídění v práci a venku

Přibližně každý šestý třídič se snaží třídit odpady i mimo svůj domov, ať už na pracovišti (62 %), nebo během pobytu venku (54 %). Významnou překážku zde však stále představuje nedostatečná dostupnost nádob na tříděný odpad. Více než dvě třetiny respondentů třídících odpad se domnívají, že by možnosti třídění měly být rozšířeny zejména v kempech, při sportovních událostech, festivalech a akcích pod širým nebem, na odpočívadlech u dálnic, v městských parcích, na stezkách v přírodě či v nákupních centrech. Z posledních průzkumů však vyplývá, že i zde se jejich nespokojenost v důsledku rozšiřování míst pro třídění postupně snižuje. Zajímavostí je, že omezené dostupnosti nádob na třídění na většině těchto míst si všímá i přibližně polovina respondentů, kteří jsou považováni za netřídiče.

Graf 6 – Místa, kde by respondenti uvítali nádoby na tříděný odpad; základ tvoří celý soubor respondentů
Graf 6 – Místa, kde by respondenti uvítali nádoby na tříděný odpad; základ tvoří celý soubor respondentů
Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2025

Společnost EKO‑KOM každoročně shromažďuje údaje o odpadovém hospodářství obcí prostřednictvím do...

Ekonomika odpadového hospodářství v roce 2022

Na základě dat z dotazníkového šetření za rok 2022 přinášíme každoroční přehled ekonomických ukazate...

Vysvětlení finanční intervence EKO‑KOM do využití papírového odpadu z obalů

AOS EKO‑KOM přistoupila ke zvýšení platby třídícím linkám, které jsou smluvním partnerem systému EKO...

Jak na podzemní kontejnery II.

V České republice je v současné době rozmístěno více jak 2 350 podzemních, nebo polopodzemních konte...