Navyšování sběru bioodpadů, textilu, dřeva a jedlých olejů a tuků bude nezbytné pro plnění cílů stanovených obcím v § 59 odst. 3 zákona o odpadech. Podle tohoto ustanovení měly obce v roce 2025 odděleně soustřeďovat 60 % recyklovatelných složek z celkového množství komunálních odpadů. A cíle dále porostou, již pro rok 2030 bude cíl navýšen o pět procent a pro rok 2035 dokonce o dalších deset. Ke splnění těchto cílů obce musí jednak snížit množství nerecyklovatelných komunálních odpadů a jednak maximalizovat sběry papíru, plastů, kovů, skla a všech dalších využitelných odpadů, tedy i bioodpadů, textilu, jedlých olejů a tuků a dřeva. O stavu sběrů tříděných odpadů reportuje AOS EKO-KOM pravidelně. Jak vypadá aktuální stav sběru dalších využitelných odpadů vám přiblížíme v tomto článku, a to na základě dat za rok 2024 získaných dotazníkovým šetřením v obcích zapojených do Systému EKO-KOM.
Povinnost obcí umožnit třídit biologicky rozložitelné odpady alespoň ve vegetačním období platila od roku 2015. V roce 2020 se požadavek rozšířil na celý rok, kdy je obec povinna zajistit sběr biologických odpadů alespoň rostlinného původu.
Obrázek 1 – Ukázka sběru bioodpadů do velkoobjemového kontejneru ve sběrném dvoře
Množství vytříděných bioodpadů, jež jsou v odpadové evidenci vedeny jako biologicky rozložitelné odpady z kuchyní a stravoven (20 01 08, nově také 20 01 08 01) a biologicky rozložitelný odpad (20 02 01), si obce mohou započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce. Bioodpady představují největší potenciál pro navýšení množství využitelných a recyklovatelných složek komunálních odpadů.
Obrázek 2 – Náklady [Kč/t] a výtěžnost [kg/ob.] bioodpadů v krajích za rok 2024
Graf 1 – Průměrná výtěžnost bioodpadů podle velikostních skupin obcí za rok 2024 [kg/ob.]; výtěžnost bioodpadů byla počítána z celkového množství bioodpadů v obcích, které tato data uvedly v Dotazníku za rok 2024 v Tabulce 7)
V Dotaznících za rok 2024 o nakládání s komunálním odpadem sdělilo 411 obcí, že sbírá tzv. gastroodpad, tedy biologicky rozložitelný odpad živočišného či rostlinného původu z kuchyní od občanů využitý převážně v bioplynových stanicích.
Předcházení vzniku odpadu podporou domácího a komunitního kompostování občanů vede ke snižování množství biologicky rozložitelné složky v SKO. Z Dotazníků za rok 2024 vyplynulo, že domácí kompostování probíhalo v 2 872 obcích, kdy celkový počet domácích kompostérů je odhadován na 603 800 kusů.
Rostlinné zbytky sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu, především prostřednictvím domácích kompostérů, do plnění zákonných cílů započítat nelze. Nicméně MŽP novelou vyhlášky o podrobnostech nakládání s odpady s účinností od 1. února 2025 umožňuje obcím zahrnout do plnění cílů hmotnost rostlinných zbytků z území obce vstupujících do technologie kompostování v komunitních kompostárnách, přestože jsou dle zákona provozovány v rámci režimu předcházení vzniku odpadu.
Od 1. ledna 2025 je ve všech členských státech Evropské unie, tedy i v České republice, zavedena povinnost odděleného sběru textilních odpadů. V roce 2024 činil hmotnostní podíl textilních odpadů ve směsném komunálním odpadu podle rozborů společnosti
EKO-KOM 4,6 % hm. Podrobnější analýzu látkové skupiny textil a obuv ve směsném komunálním odpadu v roce 2024 jsme zveřejnili v článku o výsledcích rozborů SKO zde. Pokud je starý textil vyhozen do směsného komunálního odpadu nebo do objemného odpadu a dojde k jeho kontaminaci s jinými odpady, snižuje se možnost jeho efektivní recyklace.
Obrázek 3 – Nádoba na sběr textilu
Množství vytříděného textilního odpadu uvedeného v odpadové evidenci jako textilní materiál (20 01 11) nebo oděvy (20 01 10) si mohou obce započítat do odděleně soustřeďovaných recyklovatelných složek komunálního odpadu z pohledu plnění zákonných cílů obce.
Textilie sbírané v rámci předcházení vzniku odpadu (např. RE-USE, SWAP, Charita) do plnění zákonných cílů započítat nelze.
Graf 2 – Vývoj počtu nádob na sběr textilu v režimu odpadů a v režimu předcházení vzniku odpadu
Tabulka 1 – Vývoj nákladů na sběr a svoz textilu dle krajů
Současné charitativní sběry textilu mají obce většinou zdarma nebo jsou náklady nízké. V Dotaznících EKO-KOM za rok 2024 uvedlo náklady na svoz a sběr textilu 1 168 obcí, kdy jejich průměrná výše představovala 3,70 Kč na obyvatele. V roce 2025 však tyto náklady podle informací z obcí výrazně vzrostly.
Asociace recyklace textilu a další dotčené subjekty pracují na přípravě systému rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR). Povinností výrobců a prodejců, kteří uvedou textilní výrobky, obuv a výrobky s textilem související na trh, by mělo být mimo jiné hradit náklady na provoz systému sběru, třídění a recyklace, podobně jako je tomu u obalů, elektroodpadů či baterií a akumulátorů a dalších typů výrobků. Plné spuštění nového systému lze v ČR očekávat do poloviny roku 2028, kdy to požaduje revize rámcové směrnice o odpadech přijatá v září 2025.
Obrázek 4 – Dřevo přijaté od občanů na sběrném dvoře
Povinnost zajistit samostatný sběr dřeva v obcích v ČR neexistuje. Avšak, že je dřevo cenný zdroj si uvědomuje i Evropský parlament, který v průběhu schvalovacího procesu revize rámcové směrnice o odpadech navrhoval, aby bylo dřevo doplněno na seznam materiálů podléhajících tříděnému sběru a aby se na něj vztahovaly cíle opětovného použití a recyklace. Zatím se tak sice nestalo, ale výhledově to lze očekávat.
Dřevo patří také mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu. Chtějí-li si obce množství vytříděného dřeva započíst z pohledu plnění zákonných cílů obce, měly by zajistit místo pro samostatný sběr dřeva anebo provádět dotřiďování objemných odpadů na úrovni obecních systémů. Podíl dřeva v objemném odpadu představuje cca 20–30 % hmotnosti.
Obrázek 5 – Obce ČR vykazující v roce 2024 sběr dřeva ze sběrných dvorů do Systému
EKO-KOM
Dřevo sbírané prostřednictvím sběrných dvorů, sběrných míst a mobilních sběrů, které je předáno k materiálové recyklaci, obce mohou vykázat do Systému EKO-KOM a získat za vytříděné množství odměnu dle aktuálního ceníku.
Graf 3 – Výtěžnost dřeva v krajích za rok 2024 [kg/ob.]; jedná se jak o obalové, tak neobalové dřevo
Tabulka 2 – Náklady na sběr dřeva podle velikostních skupin v roce 2024
Povinnost zajistit místa pro celoroční sběr jedlých olejů a tuků (20 01 25) platí pro obce od roku 2020. Navíc je obce mohou zahrnout mezi odděleně soustřeďované recyklovatelné složky komunálního odpadu.
Obrázek 6 – Nádoby na použité jedlé oleje a tuky ve veřejné sběrné síti
Ke zintenzivnění jeho sběru je nutné optimální nastavení sběrné sítě s ohledem na zlepšení dostupnosti nádob nebo jiné zajištění podmínek pro tříděný sběr (např. umístění nádob na sběrné dvory a sběrná místa nebo využití mobilních sběrů).
Náklady vynaložené na sběr jedlých olejů a tuků uvedlo v Dotaznících 2 490 obcí, kdy jejich průměrná výše činila 2,90 Kč na obyvatele.
Graf 4 – Vývoj počtu nádob na sběr jedlých olejů a tuků na základě dat z Dotazníků o nakládání s komunálním odpadem
Příjem nabídek ukončen (aktualizováno 17. 2. 2025) V roce 2025 AOS EKO‑KOM opět nabídne obcím...
S ohledem na situaci v ČR se 21. ročník konference Odpady a obce v tradičním formátu neuskutečnil. V...
Obce zapojené do Systému EKO‑KOM, jež realizují tříděný sběr komunálních odpadů, jsou povinny pravid...
Evropa se intenzivně připravuje na výzvu v podobě nových cílů a požadavků vyplývajících z unijních s...