Úvodní stránka Infoservis Cesta PETu – z kontejneru zpět do lahve i do spacáku!

Cesta PETu – z kontejneru zpět do lahve i do spacáku!

12. 02. 2020

Polyethylentereftalát, neboli PET oslaví příští rok již 80. narozeniny. A za tu dobu se stal jedním z nejčastěji používaných termoplastů. Když je řeč o PET, nejčastěji si vybavíme PET lahev, ale vyrábí se z něj i fólie a další obaly. Napříč odvětvími je PET velmi vyhledávaným materiálem, a to nejen pro své výrobní vlastnosti, ale i pro jeho recyklovatelnost. Lze jej vyrobit buď chemicky, z ropy – polykondenzací dimethyltereftalátu a glykolu, nebo recyklací již použitého materiálu.

 
PET k další recyklaci lze získat z několika zdrojů – v ČR jsou to nejčastěji žluté kontejnery a menší nádoby na tříděné plasty, kde PET lahve tvoří asi čtvrtinu obsahu a jsou tak nejčastějším druhem odpadu ve žlutých nádobách. Aktuálně třídí odpady 73 % obyvatel ČR a tímto způsobem se daří z trhu v ČR sebrat více než 80 % použitých PET lahví.  Pro sběr plastů je v ČR k dispozici bezmála 200 000 žlutých kontejnerů a menších nádob. Další variantou, která funguje v některých evropských zemích vedle klasického třídění plastů, je zálohový systém na PET lahve. V ČR se o zálohovém systému mluví především jako o nutném nástroji pro splnění cíle SUP – 90% míra zpětného odběru PET lahví. Jenže se leckdy zapomíná, že tento cíl se netýká jen PET lahví na minerálky, vodu, pivo, ale obecně plastových nápojových lahví (tedy nejen z PET, ale také např. z PE) o objemu až tři litry používaných na pivo, víno, vodu, tekuté občerstvení, šťávy a nektary, instantní nápoje nebo mléko. Třetí možností, jak získat použité PET lahve zpět, je takzvaná uzavřená smyčka, to je cirkulace PET mezi konkrétním zpracovatelem a jeho konkrétním spotřebitelem. Čtvrtým zdrojem je vytřídění nápojových lahví, na které se vztahují cíle SUP, ze směsného odpadu.
 
Obecně lze říct, že nápojové PET lahve z jakéhokoliv uvedeného zdroje jsou zpracovatelské firmy schopny využít pro materiálovou recyklaci jak na výrobu nových obalů, včetně obalů pro styk s potravinami, tak pro výrobu vláken či do jiných aplikací.
 
Recyklace nápojových PET lahví zpět pro styk s potravinami probíhá za nejpřísnějších hygienických podmínek. Principiálně musí technologie PET lahve sesbírané jakýmkoliv procesem rozdrtit, vyčistit a vyrobit granulát, který lze dále zužitkovat. Důležité je, že pro technologie zabývající se výrobou plastových produktů pro styk s potravinami jsou u nás i ve světě udělovány certifikace procesu, na jejichž základě musí zpracovatelé plnit přísné hygienické normy.
 
Samotný rPET – recyklovaný PET – však lze využít i pro výrobu obalů, které nejsou určeny pro styk s potravinami, či textilních vláken, hojně se využívá i pro výrobu prvků v automobilovém průmyslu. Zde jsou normy pochopitelně mírnější. Problémem při recyklaci mohou být smršťovací PVC fólie, kterými bývají některé PET lahve obalené. Takové lahve jdou jen obtížně recyklovat. 
 
A jak je to s dalším životem rPET? Má stejné chemické složení jako PET, takže je možné jej recyklovat opakovaně. rPET tedy může několikrát projít procesem drcení, čištění, granulace, použitím pro výrobu a opět tříděním.
 
V budoucnu nás tak možná čeká situace, kdy by některé plastové výrobky mohly obsahovat až 100 % rPET. S využitím rPETu v plastových výrobcích by měla pomoci i evropská a česká legislativa. Podle Bruselu, resp. podle směrnice o omezení jednorázových plastů (SUP), by teoreticky měla každá petka do roku 2025 obsahovat aspoň 25 % recyklátu. A do roku 2030 ještě o pět procentních bodů více. Jakým způsobem má být ale rPET z odpadového toku získán, směrnice neuvádí.
 
Když EKO‑KOM zjišťoval potřebné informace přímo u výrobců rPETu určeného pro styk s potravinami, ujistili nás, že dokáží zpracovat PET lahev z jakéhokoliv uvedeného systému sběru, tedy jak zálohového sběru, tak i z dobrovolného tříděného sběru realizovaného prostřednictvím husté sítě žlutých kontejnerů na třídění všech plastů včetně PET lahví.
 


V České republice se plasty, včetně PET lahví, sbírají do nádob žluté barvy, případně do pytlů určených na třídění plastů.
 
 
 
Vytříděné plasty ze žlutých kontejnerů a nádob míří nejprve na třídicí linku, kde jsou zbaveny nežádoucích příměsí a roztříděny na jednotlivé druhy plastů.
 
 

Vstupní surovinou pro výrobce rPET jsou vytříděné slisované PET lahve, které k nim míří v podobě cca 400kilogramových balíků.
 
 
 
Tyto lahve jsou na automatické lince tříděny na různé druhy, proces se sestává z několika kroků: nejdříve jsou odstraněny případné kovové příměsi, materiál projde balistickým separátorem a PET je oddělen od ostatních plastů pomocí optických třídičů s infračerveným zářením.
 
 
Poté jsou manuálně dotříděny PET lahve, které neobsahovaly nápoje, ale byly v nich látky jako např. tekuté mýdlo nebo aviváž.
 
 
 
Lahve se drtí ve vodních drtičích a dvakrát perou v horké vodě. Horká voda je nutná k očištění drti, tzv. vloček, a odstranění zbývajícího lepidla ze štítků. Drť z víček je od PET vloček oddělena metodou flotace a zbytky etiket pomocí vzduchové separace.
 
 
 

Během finálního procesu třídění vloček se používají optické separační metody k odstranění barevných PET vloček a posledních nečistot v materiálových tocích.
 
 

S použitím složitých analytických metod laboratoř kontroluje, zda granulát splňuje požadavky na bezpečnost potravin.
 
 
Zdroj foto: ALPLA