Úvodní stránka Infoservis Jak na podzemní kontejnery II.

Jak na podzemní kontejnery II.

07. 10. 2019

V České republice je v současné době rozmístěno více jak 2 350 podzemních, nebo polopodzemních kontejnerů. Zhruba 900 kontejnerů slouží pro sběr skla (z toho 260 pro sběr čirého skla), zhruba 1/4 z celkového počtu je použita pro sběr papíru, přes 680 kontejnerů pro plasty, 90 ks je vyhrazeno pro nápojový karton a 15 pro sběr kovů.


Jen v několika málo obcích a městech převažuje tento typ kontejneru nad kontejnery nadzemními, obvykle slouží podzemní kontejnery jen jako doplněk k nadzemním kontejnerům a jejich počet bývá malý. V menších obcích se používají podzemní kontejnery zejména na tříděný sběr, ve větších městech nezřídka slouží i ke sběru směsného komunálního odpadu. Stejně jako v případě nadzemních kontejnerů i u těch podzemních se můžeme setkat s rozdíly v počtu kontejnerů na stanovišti, tak v použitých objemech.


Nejmenší objem, který se používá, je 1500 litrů, největší kontejnery pojmou 5 000 litrů odpadů, přičemž nejrozšířenější jsou nádoby s kapacitou 3 000 litrů. I při volbě kubatury kontejnerů je třeba důkladně zvažovat všechna pro a proti. Pokud obec vybuduje stanoviště s podzemními kontejnery s malým objemem, budou se rychle plnit, bude nutné je často vysypávat, a to se projeví na provozních nákladech. U nadzemního stanoviště můžete snadno přidat nádobu navíc, pokud je třeba, u podzemních je to vyloučené. Pokud zvolíte velký objem nádoby, musíte počítat s tím, že nádoby budou dražší, stejně tak jejich instalace a bude pro ně muset jezdit opravdu velké auto s vyššími provozními náklady. Je otázkou, zda se vůbec vyplatí používat nádoby o objemu pouhých 1500 litrů, které se velmi rychle zaplní a jejich cena je v porovnání s klasickými nadzemními kontejnery cca 8 x vyšší. Pokud je obce používají, pak výhradně pro sběr skla, protože sklo má největší objemovou hmotnost a obce tak předcházejí riziku, že se nádobu nepodaří zvednout. Je dobré počítat s hmotností až 300 kg skla na 1 m3 nádoby, dále třeba připočíst vlastní hmotnost nádoby, která je větší u podzemních než u polopodzemních.


To vše je třeba mít na mysli s ohledem na vozidlo, které bude nádoby obsluhovat. Nosnost hydraulické ruky klesá se vzdáleností, na kterou musí „dosáhnout“. Takže stanoviště nádob je nutné umístit tak, aby i v nejvzdálenějším místě byla hydraulická ruka schopná uzvednout potenciálně nejtěžší kontejner.


Použití podzemních kontejnerů pro sběr lehkých odpadů (nápojových kartonů a kovů) je na zvážení. Množství nápojových kartonů v jednom m3 kontejneru málokdy překročí 20 kg, je tedy otázkou, zda je nutné pro sběr tohoto odpadu pořizovat poměrně drahý kontejner. Doba, která uplyne, než se kontejner s nápojovými kartony naplní, bývá dlouhá, což nepřispívá výsledné kvalitě sebraného odpadu. Po dobu životnosti kontejneru se zpravidla jeho pomocí sebere jen několik stovek kilogramů nápojových kartonů, i když ve velkých městech to bývá výrazně více. Z podobného pohledu je dobré nahlížet i na oddělený sběr skla do podzemních kontejnerů. Buď můžete použít kontejnery dva, každý na jeden druh skla, čímž zaberete další prostor navíc, nebo můžete použít jeden kontejner rozdělený přepážkou na dvě části. Jeho vysypávání je ale složitější, hydraulická ruka musí být vybavena potřebnými ovládacími prvky, které umožní výsyp každé části zvlášť.


Proto je velmi důležité důkladně zvážit, jaké druhy odpadů se budou do podzemních a polopodzemních kontejnerů sbírat a jaké objemy nádob se použijí. Vše má totiž vliv jak na pořizovací, tak na provozní náklady. Pro zajištění potřebného komfortu pro obyvatele obvykle postačí jen nádoby na papír, plasty ve směsi s nápojovým kartonem a směsné sklo, případně směsný komunální odpad.


Další otázkou zůstává, zda použít podzemní, nebo polopodzemní kontejnery. Jak bylo uvedeno v minulém díle, liší se zejména tím jak „ční“ nad povrch terénu, použitými materiály, vlastní hmotností, velikostí vhozových otvorů, složitostí instalace a hlavně cenou. Podzemní kontejner si klade za cíl být co nejméně nápadný, splynout s okolím. Jeho nadzemní část je proto tvořena jen vhozovým sloupkem, a krycí deskou, kterou je možné osadit stejným druhem materiálů, jako je okolní povrch. Velikost vhozových otvorů je daná normou, která je poměrně striktně vymezuje a je velmi obtížné zvolit takovou velikost, která umožní bezproblémové odložení větších kusů lepenky, nebo plastových fólií. Odložení tabulového skla je obvykle naprosto nemožné. Podzemní kontejnery jsou obvykle vyrobené z pozinkovaného plechu, který má dlouhou životnost, ale také hmotnost. Poměrně těžké jsou i vhozové sloupky a nezanedbatelnou hmotnost má krycí deska, která je často pokryta dlažbou. Samotná hmotnost kontejnerů bez odpadu se pohybuje okolo půl tuny. S tím je nutné počítat, při výběru stanoviště a dimenzování svozového vozidla. Podzemní kontejnery se vyrábějí v celé řadě variant, které se liší konstrukcí a způsobem výsypu, který někdy může vyžadovat speciální adaptér na hydraulickou ruku.


Polopodzemní kontejnery není možné přehlédnout, jejich výška nad terénem je zhruba jeden metr a mají kruhový tvar. Obvykle jsou pro zlepšení estetického vnímání obložené dřevěnými, nebo plastovými prkny. Nejčastěji se vyrábí ze sklolaminátu, případně poyletylenu, ve vrchní části jsou umístěny vhozové otvory, zpravidla kryté víkem. Velikost vhozových otvorů může být v porovnání s podzemními kontejnery výrazně větší, pro rozměrnější kusy odpadu. Do kontejnerů na sklo se běžně zhotovují prořezy na tabulové sklo.  Hmotnost samotné nádoby se obvykle pohybuje okolo 350 kg. Polopodzemní kontejnery se většinou vyrábí se stejným vysýpacím mechanismem jako nadzemní kontejnery se spodním výsypem a proto nebývá nutné hydraulickou ruku významným způsobem upravovat. Existuje i velmi jednoduché a levné řešení, které spočívá v nahrazení vlastního těla kontejneru tkaným polyesterovým pytlem sloužícím jako zásobník na odpad, který je ve spodní části zavázaný. Je však vhodný, jen pro lehké odpady, jako jsou plasty.

 

Při rozhodování o tom, zda pořídit v obci je třeba si zodpovědět několik základních otázek.


1. Opravdu potřebujeme podzemní kontejnery? Není možné situaci v obci řešit jednodušším a levnějším způsobem?


2. Kdo bude nádoby vysýpat? Má k domu vhodnou techniku? Jaké budou roční náklady na výsyp podzemních kontejnerů? Tuto hodnotu je pak vhodné porovnat se stávajícími náklady a vyhodnotit účelnost použití podzemních nádob.


3. Komu budou nádoby sloužit? Máme v obci vhodné lokality pro umístění podzemních nádob? A to jak z hlediska dostupnosti pro obyvatele, z pohledu bezpečnosti jejich použití a zejména dostupnosti pro svozovou techniku? Ve velkých městech může snadno nastat kolize s územním plánem. Obce často instalují podzemní nádoby do centrální zástavby, na náměstí apod. Obyvatelé pohybující se v centrech obcí však obvykle navštěvují instituce a úřady a zpravidla s sebou nenosí odpady. Při porovnání množství odpadů sebraných do podzemních nádob v centrech obcí a na sídlištích, je zpravidla množství odpadů ze sídlišť výrazně vyšší. Z tohoto pohledu je výhodnější instalovat podzemní nádoby na sídlištích, např. v rámci revitalizačních programů.


4. S tím souvisí i další otázka, kolik nádob chceme pořídit? Obecně platí, že menší počet nádob je méně vhodný, protože může komplikovat stávající stav, to platí zejména v případě, kdy obec používá standardně pouze nádoby s horním výsypem. V takovém případě nelze instalaci podzemních nádob doporučit s výjimkou případů, kdy bude existovat dostatečně velká svozová oblast, např. několika sousedních obcí, a výsyp nádob se pak vyplatí.


5. Jaký typ nádob použít? Výše uvedené základní rozdíly mezi jednotlivými typy nádob mohou pomoci s rozhodováním. V každém případě však doporučujeme zjistit informace od obcí, které nádoby používají a svozových firem, které je obsluhují. Ty mohou předat cenné zkušenost a doporučení, které výrobci a prodejci nádob nemusí vždy znát.


6. Z čeho nádoby a jejich provoz zaplatíme? V naprosté většině případů se podzemní a polopodzemní nádoby nakupují z programu OPŽP. Pokud obce uvažují o pořízení nádob s využitím dotací, důrazně doporučujeme nejprve prostudovat podmínky pro přidělení dotací. Rozhodujícím podkladem je tzv. analýza produkce odpadů, která má danou strukturu a obec díky ní musí doložit, že nákup kontejnerů přinese zvýšení množství vytříděných odpadů a dále musí doložit efektivitu vynaložených prostředků, které se přepočítávají v Kč na tunu sebraných odpadů. Pokud budou náklady vyšší, než očekávaný přínos, taková žádost bude automaticky vyřazena. Struktura výše uvedené analýzy produkce se neustále upravuje, je třeba sledovat webové stránky OPŽP a použít vždy aktuální verzi. Obec si může nádoby pořídit i z vlastních prostředků a vždy bude z vlastních prostředků hradit jejich provoz. Proto je nezbytné dopředu znát předpokládané provozní náklady, aby se obec mohla zodpovědně rozhodnout.


Pokud si obec na výše uvedené otázky odpoví kladně a vyhodnotí pořízení podzemních kontejnerů jako žádoucí a přínosné, je vhodné se zabývat další, neméně důležitou problematikou, a to staveními pracemi, které s instalací nádob souvisí. I zde existují rozdíly mezi podzemními a polopodzemními nádobami. 


Polopodzemní kontejner s protihlukově izolovanými vhozy na sklo a prořezem na tabulové sklo


Podzemní kontejnery s vhozy pro papír, plasty  a sklo