Úvodní stránka Infoservis 20. ročník konference Odpady a obce v Hradci Králové

20. ročník konference Odpady a obce v Hradci Králové

01. 08. 2019

Tradiční konference Odpady a obce, pořádaná Autorizovanou obalovou společností EKO‑KOM, oslavila letos již 20. výročí.  Jak už se stalo zvykem, proběhla v královéhradeckém centru Aldis 12. a 13. června. A jako vždy byla nejen příležitostí k setkání odborníků z odpadového hospodářství, ale přinesla také řadu zajímavých přednášek a diskuzí. Tentokrát byly hlavními tématy Podoba odpadového hospodářství v Evropě, transformace odpadového hospodářství a kroky k naplnění dlouhodobých cílů balíčku k oběhovému hospodářství EU a změnách, které s sebou tento tzv. CEP přinese.

 

Zahájení konference se ujal generální ředitel společnosti EKO‑KOM Zbyněk Kozel letmou rekapitulací 20 let této konference. Letošní, 20. ročník, označil za přelomový, protože v příští dekádě už bude na odpad pohlíženo jako na zdroj: „Mění se paradigma. Zatím bylo cílem vytřídit většinu odpadu, od nynějška bude tlak jak na vytřídění tak recyklaci, aby většina vytříděných odpadů vstoupila do výroby věcí,“ přiblížil Zbyněk Kozel zmíněný zlom a upozornil na to, že vyšší tlak na recyklaci s sebou ponese i vyšší náklady.
 
Poté již následovala první prezentace a rovnou velmi vzácný host Jean-Marc Boursier, prezident Evropské federace odpadového hospodářství a environmentálních služeb (FEAD) a viceprezident SUEZ pro Evropu. Svůj příspěvek věnovaný odpadovému hospodářství v Evropě a tématu očekávaného vývoje v oblasti omezování skládkování a růstu procent recyklace odpadů zahájil slovy: „Skládkování odpadů se snižuje. Jako předseda organizace sním o tom, že už nebudeme mít zbytkový odpad ve světě, kde umíme 100 % recyklovat, že se odpad stane plnohodnotným zdrojem pro ostatní. Věřím, že se tato vize během několika let vyplní." Jako reálný a dosažitelný cíl zmínil omezení skládkování komunálních odpadů pod 10 % do roku 2035. Věnoval se i tématu zpracování bioodpadů a novým zpracovatelským technologiím, díky nimž by bioodpady mohly být do budoucna zpracovávány například na letecké palivo. Uvedl, že klíčové je zajistit, aby recyklace byla finančně dostupná. „Finance musí být spravedlivě alokovány do veřejného i soukromého sektoru. Musíme zajistit investice, aby ceny zůstaly dostupné,“ dodal. 

U řečnického pultíku ho vystřídal viceprezident pro cirkulární ekonomiku z německé divize TOMRA Jürgen Priesters. Jeho přednáška byla o možnostech třídění plastů, jejich recyklaci a designu. Řekl, že již 8 let prosazují principy cirkulární ekonomiky v řadě velkých firem, a zdůraznil, že důležitou otázkou je design obalu. S odkazem na Eurostat připomněl, že žádná z evropských zemí zatím nedosahuje recyklačních cílů, recyklováno je prý 10 – 30 % odpadů. „Je otázka, jak z toho ven,“ dodal a jako jednu z cest efektivního získání odpadů vhodných pro materiálovou recyklaci představil technologické řešení automatického dotřiďování, které je schopno třídit podle materiálu (u plastů až na úroveň jednotlivých polymerů), tvaru, barvy. 
 
O nakládání s komunálními odpady v Norsku hovořil poté Terje Skovly zastupující RoAF, odpadová společnost, která se zabývá sběrem, tříděním a recyklací komunálních odpadů. Vlastní a provozují nejmodernější třídírnu komunálních odpadů z domácností v Evropě. „Máme osm recyklačních center, jednu skládku – je to jedna z posledních skládek v okolí Osla. Je pro nás důležitá. Na skládky nedáváme příliš odpadů, i tak potřebujeme, aby vydržela ještě 20 let,“ řekl Skovly. Přestože země není součástí unie, snaží se přizpůsobit evropským pravidlům. Primárně třídí některé komodity, kovy a plasty dotřiďují ze směsného komunálního odpadu. Svoz tříděných složek prý komplikují velké vzdálenosti mezi jednotlivými obcemi i meteorologické podmínky. V současné době má každá domácnost soustavu košů a pytlů na třídění, sběr probíhá jak nádobovým tak pytlovým sběrem, kvůli lepší identifikovatelnosti smí být tříděný odpad pouze v průhledných pytlích, pokud se takto sbírá. „Výsledky jsou dobré, lidé si zvykli a nařízení respektují. Můžeme také více recyklovat a méně energeticky využívat,“ dodal Terje Skovly. Špatně vytříděný odpad prý v Norsku svozová firma neodveze, místo toho nalepí lidem na nádobu upozornění. Na sběr PET lahví a nápojových plechovek má zaveden zálohový systém. Skovly ale přiznal, že z deklarované 95% vratnosti je ale 12 % odtříděno ze směsného komunálního odpadu.

Na receptu, jak efektivněji recyklovat méně kvalitní plasty, se ale zahraniční řečníci neshodli. Jednou z možných cest by mohla být chemická recyklace, překážkou jsou ale prozatím vysoké náklady.
 
 

 
První část odpoledního programu byla věnována balíčku k oběhovému hospodářství EU. Jako první vystoupil Jan Marek, referent odboru životního prostředí města Beroun, a představil plány rozvoje odpadového hospodářství města. Řekl, že před 10 lety pořídilo město k nádobám na tříděný sběr také nádoby na bioodpad a kompostéry. A lidem šla příkladem sama radnice, kde začali úředníci třídit odpady do speciálních nádob. Loni město rozmístilo 4 desítky nádob na kovy, což se také osvědčilo. „Jsme rádi také za provedenou optimalizaci sběrné sítě, kterou pro nás udělal EKO‑KOM. Pomohlo nám to při práci s veřejností,“ uvedl Marek a dodal, že do budoucna chce radnice ve městě rozšířit síť nádob o použitý textil, zavést trojkoše na tříděný sběr na veřejných prostranstvích, z estetických důvodů plánuje také podzemní kontejnery do historické části města a zvažuje také sběr odpadů dům od domu.
 
Další prezentující byla Iveta Jurenová zastupující SAKO Brno. Tato společnost zajišťuje v Brně svoz komunálního odpadu, provozuje zařízení k energetickému využití odpadů a také dotřiďovací linku. Jurenová se ve svém příspěvku zaměřila na symbiózu automatického dotřiďování a energetického využívání odpadů v ZEVO. Na stávající dotřiďovací lince SAKO ročně dotřídí 4500 tun papíru a 4 200 tun plastů. Na této lince dotřiďují PET lahve, obaly od drogerie, nápojů, strečové folie i hliníkové plechovky. Zbytkový odpad je pak energeticky využit v ZEVO. „Automatika pro účinnost dotříďování je důležitá, proto do toho chceme jít. Manuální třídění je náročná práce, je také nedostatek pracovníků a identifikace jednotlivých materiálů je složitá. Připravujeme proto novou automatickou dotřiďovací linku. Kapacita linky by měla být 3 tuny za hodinu,“ přestavila Jurenová plány do budoucna.
 
Třetím řečníkem odpolední části konference byl Michal Stieber, výkonný ředitel Veolia Využití odpadů ČR, který hovořil o možnostech recyklace využitelných frakcí směsného komunálního odpadu. „Ve fázi přípravy jsou dva projekty na využití SKO, a to v Karviné a v Přerově. Jedná se o stávající energetické zdroje, u kterých se musí uskutečnit rekonstrukce,“ zmínil Stieber s tím, že v rámci této přeměny budou plněny mnohem přísnější emisní limity, než je tomu dnes při spalování uhlí. Uvedl, že je možné vyrábět tři základní druhy paliv. Při výrobě paliv z SKO chtějí maximalizovat také odtřídění materiálově využitelných složek SKO jako jsou kovy, sklo, některé druhy plastů.. „My chceme přispět k naplnění ambiciózních cílů oběhového balíčku, navýšení recyklace a odklon od skládkování“ zdůraznil Stieber.
 
Jaký význam mají při plnění cílů balíčku oběhového hospodářství EU bioodpady, zmínil ve své prezentaci Petr Bielan ze společnosti OZO Ostrava, která se zabývá odvozem a zpracováním primárně komunálních odpadů včetně biologicky rozložitelného odpadu. Podle Bielana je při nakládání s bioodpady důležité dbát na kvalitní třídění, které ovlivňuje jakost kompostu. „Sběr zeleně dnes představuje 15 % recyklace, tedy Ostrava už dnes splňuje cíle Evropské unie,“ dodal.
 
Následovala přednáška Petra Balnera, ředitele oddělení rozvoje systému AOS EKO‑KOM, která se týkala strategie EKO‑KOM k zajištění plnění cílů CEP a SUP v oblasti obalů. Upozornil, že obalová směrnice mění a navyšuje cíle recyklace a upozornil na novou definici konečné recyklace. Dále pak představil zdroje obalových odpadů pro materiálovou recyklaci v letech 2025 až 2030: „Současnou sběrnou síť můžeme nastavit ještě lépe, můžeme zahájit sběr i na místech dosud k tomu nevyužitých. Dalším zdrojem je i plné zapojení výkupen odpadu do systému. Zdrojem odpadů pro recyklaci je i odtřídění vhodných odpadů ze SKO, vždy v něm nějaký využitelný materiál bude." Mezi nástroji pro dosažení cílů uvádí Balner také omezení spotřeby v rámci prevence a maximalizaci materiálového využití. K tomu podle něj mimo jiné vede zvýšení účinnosti třídících linek, technologicky vyspělé dotřiďování či zpracování recyklátu na kvalitní a konkurenceschopnou druhotnou surovinu.
 
S novou legislativou odpadového hospodářství České republiky seznámil účastníky konference Jan Maršák z odboru odpadů Ministerstva životního prostředí. Řekl, že v rámci odpadového hospodářství je připravena nová legislativa. Jsou připraveny právní předpisy a návrhy zákonů o odpadech, o obalech a zákona o výrobcích s ukončenou životností. Od dubna probíhá meziresortní připomínkové řízení. Nový zákon o odpadech podle něj přelomovým způsobem podpoří oběhové hospodářství, recyklaci, využití a třídění odpadů v ČR. „V období 2017 – 2035 je nutné změnit podíl odpadů ze skládkování na recyklaci,“ připomněl hlavní změny a upozornil, že zákaz skládkování recyklovatelných a využitelných odpadů se z roku 2024 posouvá na rok 2030.
 
První den konference pak uzavřela velká panelová diskuze ke konkrétním krokům hlavních stakeholderů odpadového hospodářství k naplnění dlouhodobých cílů oběhového balíčku EU a SUP. Zúčastnili se jí Jan Maršák z Ministerstva životního prostředí ČR, Pavel Komůrka z ORKLA, Petr Bielan z OZO Ostrava, Iveta Jurenová ze SAKO Brno, Miroslav Fojt z STF GROUP, Pavel Drahovzal ze Svazu měst a obcí ČR, Olga Dočkalová z obce Sudice, Terje Skovly z RoAF a zástupce společnosti TOMRA Mariusz Rajca.
 
Druhý den odstartoval Petr Šikýř, provozní ředitel EKO‑KOM, se svou prezentací o ekodesignu obalů. Řekl, že nová legislativa tlačí na snížení množství odpadů, členské státy mají podpořit design obalů tak, aby byly odpady šetrné k životnímu prostředí. K tomu má přispět i ekodesign. „Obal by měl mít minimální negativní dopad na odpadové hospodářství, aby byl snadno tříditelný a recyklovatelný. Zároveň dbá na funkčnost, ochranu potravin i estetičnost,“ vysvětlil Šikýř. Uvedl, že kromě toho je kladen také důraz na prevenci snižování zdrojů, tzn. optimalizaci objemu a váhy obalu, a na zjednodušení přepravy zboží k zákazníkovi. „Některé kombinace obalů a výrobku, který chrání, nejsou vždy ideální. Typickým příkladem můžou být masné produkty s přechodem z papírových na plastové obaly apod.," dodal Šikýř. Upozornil také na to, že důležitá je identifikovatelnost materiálů, jak pro spotřebitele, tak i pro pracovníky na třídicí lince. Za problematické označil PVC, polykarbonáty, biodegradabilní plasty a kompozitní obaly.
 
Jak „eko-designuje“ své obaly obchodní řetězec Tesco, ukázal ve své prezentaci Lukáš Mikloš, CE lead packaging manager společnosti. Řekl, že vizí Tesca jsou obaly, které jsou navrženy zodpovědně, během svého životního cyklu jsou bezpečné, efektivní, splňují kritéria trhu z hlediska funkčnosti, nákladů a aby byly vyrobeny při použití obnovitelné energie. A po ukončení cyklu by měly být recyklované. Dílčími cíli je nahradit obtížně recyklovatelné materiály, materiály vhodnými pro recyklaci. „Je důležitý výběr materiálu a správná kombinace jednotlivých materiálů,“ dodal Mikloš.
 
Mikloše u mikrofonu vystřídala Jaroslava Musilová, corporate affairs manažerka Kofola ČeskoSlovensko: „Na obal se nemůžeme dívat jen z pohledu recyklovatelnosti, ale i z dalších úhlů pohledu. Obal musí mít určité vlastnosti, aby udržel kvalitu potraviny, roli ale hraje i hygiena. Výrobce může používat moderní technologie, ale pokud to zdraží výrobek, spotřebitel to nemusí přijmout." Musilová zmínila, že od roku 2020 má Kofola plán přestat používat PVC sleeves. 
 

 
O financování odpadového hospodářství a ekonomice obcí ČR hovořil Petr Balner z EKO‑KOMu. „Podařil se nám ve spolupráci s vámi, obcemi, velikánský projekt, který nemá v rámci Evropy obdoby. Obce každoročně í vyplňují dotazníky, což je významný zdroj informací o dlouhodobém vývoji odpadového hospodářství měst a obcí ČR, a také významný podklad pro stanovování odměn systému EKO‑KOM," řekl na začátek. Uvedl, že pro zajištění růstu sběru a recyklace, je nutná aktivní účast občanů, dostatečná hustota sběrné sítě, nižší celkové náklady na třídění než nakládání s SKO a odbyt druhotných surovin. Právě proto jde velká část peněz systému tímto směrem. 86 % celkových nákladů systému EKO‑KOM tvoří přímé náklady sběru a recyklace. A jak je to s náklady obcí? „Tříděný sběr roste, SKO stagnuje," vysvětlil. Nejvýznamnější příjmy mají obce z plateb od obyvatel a ze systému EKO‑KOM. Ty od občanů tvoří 71 % a ze systému EKO‑KOM dostávají 17 % celkových příjmů. „Co bude dál? Připravme se na růst nákladů také díky sběru dalších komodit jako například oděvy, tuky a oleje," upozornil Balner.
 
Po přestávce se Petr Balner, v další ze svých prezentací, věnoval recyklaci komunálních odpadů v ČR. Upozornil na problém se vzrůstajícím podílem neplastových příměsí ve žlutých kontejnerech. Zmínil, že kromě stávající mechanické recyklace plastů by do budoucna mohla zásadně růst i recyklace chemická.
 
Po Balnerovi vystoupil Radek Přikryl z chemické fakulty VUT Brno s tématem biodegrabilní plasty a mikroplasty. Znovu připomněl často zmiňované rozdíly mezi bioplasty, biodegradabilními plasty a kompostovatelnými plasty. A upozorňuje na potenciální rizika. V ČR nejsou průmyslové kompostárny, které by byly schopny kompostovat tyto plasty: „Kompostárny volají po tom, aby bylo jasně uvedeno, co je kompostovatelné a co ne. Smutnou realitou je, že vezmete čerstvý kompost a zjistíte, že je v něm stále obsažený plast,“ řekl. Na závěr dodal, že bioplasty mají díky svým vlastnostem již nyní své nezastupitelné místo v medicíně, či že se s bio-degradovatelnými plasty úspěšně pracuje v kosmetice.  
S konkrétními příklady recyklace směsných plastů seznámil účastníky konference Jiří Balun reprezentující ostravskou společnost Plastic Union, která se zabývá recyklací vytříděných směsných plastů. Na úvod vysypal z menšího pytle plastový odpad, který zpracovávají, jednalo se především o kelímky, vaničky a další obaly. Tyto odpady přepracovávají na regranulát, který dále prodávají. Vizí společnosti je využít více než polovinu obsahu žlutých kontejnerů. Ujistil přítomné v sále, že s odbytem regranulátu není problém.
 
O recyklaci PET lahví pro potravinářství byla prezentace Jana Daňsy, country manažera společnosti ALPLA. "Máme čtyři závody na výrobu recyklovaného PETu. Nejbližší v Polsku a Rakousku. Používáme rPET od 20 do 100% dle požadavku zákazníka,“ řekl Daňsa s tím, že podmínkou je mít k dispozici materiál, který lze následně po přepracování opět použít ve styku s potravinami. „Je pro nás extrémně důležité znát zdroje, ze kterých získáváme materiál,“ dodal.
 
Posledním příspěvkem dvoudenní konference bylo vystoupení Evžena Vacka reprezentujícího společnost SUEZ Využití zdrojů a.s., o recyklaci fólií. „SUEZ odebírá materiál z třídících linek, ještě jej dotřídí a zpracuje ve svém zařízení. Naše technologie je bezodpadová,“ řekl Vacek. Z vysbíraného materiálu vyrábí společnost regranulát sloužící k výrobě pytlů a jiných fólií, který prodává nejen v ČR, ale i v EU a mimo ni.