Základním předpokladem pro úspěšné a efektivní provozování systému nakládání s komunálním odpadem, je dodržovaní systému občany tak, jak je nastaven obecní vyhláškou. V praxi to znamená správné a důsledné třídění odpadu na jednotlivé složky a jejich shromažďování na příslušná místa a do příslušných nádob v určených termínech. Z toho vyplývá, že občan musí být informován, které složky má z domovního odpadu vytřídit, kde je má skladovat a kam a kdy je odložit.
Druhou důležitou složkou komunikace je motivace obyvatel. Občan by měl být přesvědčen o tom, že je správné (nebo alespoň nutné) chovat se tak, jak mu obecní vyhláška velí.
Obecné poznatky o postojích obyvatel k hospodaření s odpady, požadované informace
Požadované informace lze rozdělit na informace praktického a obecného charakteru:
praktické informace (nejčastěji místního charakteru) zajímají především začátečníky , kteří doposud nemají relevantní informace o třídění:
Společným jmenovatelem všech těchto informací je praktická využitelnost těchto informací při každodenním nakládání s odpady.
obecnéinformace zajímají občany, kteří mají praktické informace k dispozici a zajímají se spíše o obecnější témata spojená s tříděním odpadů:
Jedná se o nedostatek informací obecných (legislativa a povinnosti z ní vyplývající) i praktických (nakládám s odpady správně?, kde se dozvím další informace?, kdy se sváží který druh odpadu).
Z průzkumů nadále vyplývá, že lépe jsou většinou informovaní občané žijící ve velkoměstech a v malých obcích, hůře jsou informováni obyvatelé středně velkých obcí a měst, zejména pak obyvatelé sídlišť a činžovních domů.
Preferované komunikační prostředky
Již zmíněné průzkumy také uvádějí, jaké informační zdroje veřejnost preferuje. Polovina obyvatel by si přála být informována o třídění prostřednictvím letáků distribuovaných v místě bydliště, přibližně stejná část by uvítala, pokud by nacházela informace o třídění přímo na obalech jednotlivých výrobků a ve stejné míře jsou preferovány rovněž informace umístěné na kontejnerech. Naopak nejméně preferovanými informačními prostředky jsou besedy, rozhlasové relace a vývěsky v domě.
Komunikační prostředky seřazené dle preference obyvatel:
Informace by tedy měly být dobře dostupné. Jako nejvhodnější v obcích se jeví místní média (zejména tisk, popř. rozhlas a TV), informace přímo na kontejnerech (nálepky) a letáky (dopisy) do schránek. Jiné formy poskytování informací (tj. vývěsky v domě, besedy, diskuse) jsou vzhledem k nízké preferenci ze strany obyvatel doplňkové či podpůrné komunikační nástroje, které mohou oslovit pouze omezenou část populace
Cílové skupiny
Výběr cílových skupin závisí vždy na konkrétní situaci v daném regionu a zaměření místní informační kampaně. Rozdělení obyvatelstva do jednotlivých skupin je třeba přizpůsobit cílům informační kampaně. Dělí se podle věku a hospodářské aktivity, nejlépe na občany ve věku neproduktivním, produktivním a případně postproduktivním. Dalším možným rozdělením populace je dělení do cílových skupin podle zástavby, např. na obyvatele panelových sídlišť, vilové zástavby, důchodců žijících v DPS, nebo žáky místní školy.
Nejčastější členění cílových skupin:
Široká veřejnost:
uvítá praktické informace typu: jak, kde, kdy třídit odpady. Obyvatelé rádi přijímají pochvaly doporučujeme pravidelné zveřejňování výsledků tříděného sběru odpadu.
Žáci ZŠ, popř. i SŠ a MŠ:
cílové skupiny dětí a mládeže patří mezi nejvnímavější část cílových skupin. Těmto skupinám jsou určeny informace o pozitivním vlivu některých procesů při nakládání s odpady na životní prostředí (tříděný sběr odpadů, omezování vzniku odpadů, zpracování vytříděných odpadů apod.) a o možnosti vlastního uvědomělého přístupu k řešení celé problematiky odpadů. Komunikace s těmito skupinami bývá z dlouhodobého hlediska nejefektivnější.
Drobní živnostníci:
produkují odpad podobný domovnímu a často mají možnost se zapojit do obecního systému hospodaření s odpady uvítají podobné informace jako široká veřejnost: jak, kde, kdy a za kolik třídit odpady (podmínky pro podnikatele)
Místní spolky, zájmové organizace (např. Sokol, hasiči, rybáři, zahrádkáři apod.) komunikace s touto skupinou bývá zajímavá, avšak ne příliš efektivní.
Další, pro daný region specifické, skupiny např.: návštěvníci turistických oblastí (lázeňští hosté, lyžaři, majitelé kempů) jejíž členové se často obměňují komunikace je zaměřena na ekologickou image oblasti (informace o tom, že navštívili oblast, která se stará o životní prostředí)
Poskytovatelé informací a jejich důvěryhodnost
Při informování veřejnosti není důležité nejen co, jak a komu , ale také kdo tyto informace poskytuje. Z průzkumů postojů obyvatel vyplývá, že 77% obyvatel důvěřuje informacím od úřadů (obecní a městské úřady) a 53% od svozových firem. Důvěryhodnost informací od svozových firem se liší ještě podle velikosti sídel: v obcích do 50.000 obyvatel důvěřuje 57% obyvatel, ve větších městech (nad 50.000 obyvatel) pouze 45%.
Z výše uvedeného vyplývá, že je vhodnější, aby informace typu proč a jak třídit pocházely z obecního/městského úřadu a svozová firma byla uváděna jako kontakt pro další informace.
Doporučení pro přípravu a realizaci místní informační kampaně
Společnost EKO-KOM, a.s. realizuje v rámci projektů pro obce také informační kampaně a naše zkušenosti je možné shrnout do následujícího doporučeného postupu:
Stanovení záměrů a cílů kampaně
Jedná se vlastně o analýzu stávajícího a vymezení cílového stavu. Např. v obci už probíhá tříděný sběr skla a plastů a chceme zahájit sběr plastů; nebo rozšíříme tříděný sběr o možnosti nového sběrného dvora; nebo potřebujeme během dvou let zvýšit množství vytříděného odpadu a zlepšit jeho kvalitu apod. Jednoduše řečeno, stanovíme co a do kdy po obyvatelích obce požadujeme.
Výběr cílových skupin, témat a informačních kanálů
Tento výběr závisí na stanovených záměrech a cílech kampaně. Téměř u každé kampaně však oslovíme dvě základní skupiny: širokou veřejnost a žáky škol. Ostatní skupiny bývají zapojovány do specifických kampaní např. nabídka svozu odpadu pro drobné živnostníky.
Širokou veřejnost oslovíme pomocí těchto kanálů: místní tisk (popř. TV a internet), letáky do schránek (direct mail), nálepky na kontejnery, kontaktní info telefon a akce typu open air (převážně rodiče s dětmi).
Děti a žáci ZŠ upřednostňují aktivní soutěže a hry např. výtvarná soutěž (umění z odpadů, návrhy označení sběrného dvora), hra na třídění odpadu. Vyhlášení vítězů může proběhnout v rámci akce open air (koncert, výstava a soutěže na návsi, den otevřených dveří na sběrném dvoře apod.).
Školy také hojně využívají nabídku vzdělávacího programu, který společnost EKO-KOM, a.s. poskytuje zdarma. Program je určen pro děti ve věku od 8 do 13 let a jeho cílem je zejména podpora vědomí odpovědnosti za životní prostředí a propagace tříděného sběru odpadů.
Vzdělávací program má dvě části: seminář pro učitele základních škol Odpady a obaly a pojízdná výstava o zpracování a recyklaci obalů tonda Obal na cestách .
Časový plán a rozpočet kampaně
Správné načasování kampaně zajistí její dostatečnou účinnost neboli správný časový plán = polovina úspěchu. Informace podané s dostatečným předstihem umožní občanům jistou přípravu na nové skutečnosti. Dostatečným opakováním se pak zajistí, že informace se lépe zapamatuje a dostane k co možná největšímu počtu obyvatel v cílové skupině.
Doporučujeme provázat kampaň jednotným mottem, nebo logem. Motto (heslo) vyjadřuje cíl a zaměření kampaně; logo (grafický prvek) je znakem propojení a návaznosti kampaní, navíc napomůže lepšímu zapamatování motta.
Stanovení rozpočtu závisí na možnostech obce a dalších subjektů, které se podílejí na informační kampani. Řádově se jedná o cca 5-10 Kč na průměrného obyvatele.
Informační brožura - nápojový karton
536 kB, pdf
Samolepka - sklo bílé
13 kB,
Samolepka -sklo barevné
197 kB, jpg
Samolepka plasty
280 kB, jpg
Samolepka papír
252 kB, jpg
Nápojový karton
277 kB, JPG