»mapa webu »vyhledávání
 

Informace

Financování odpadového hospodářství obce

Místní poplatek

Podmínkou vyhlášení místního poplatku je stanovení systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů na území obce (viz. kap.4). Místní poplatek je upraven § 84 zákona o odpadech, kterým se novelizuje zákon č.565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů. Zákon o místních poplatcích je novelizován tak, že se zavádí nový místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů. Obec tedy musí dotyčný systém nejprve stanovit a se zahájením jeho provozování může uplatnit své právo vybírat nový místní poplatek, který též stanoví (nejlépe samostatnou) obecně závaznou vyhláškou.

Poplatky jsou příjmem obce, a to bez účelové vazby. Znamená to, že vybrané poplatky se stávají součástí obecních příjmů a vynaložení těchto finančních prostředků je určeno skladbou obecního rozpočtu a jeho tvorba patří do samostatné působnosti obce.

Stanovení místního poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem je pro obce výhodné, a to i přesto, že ve větších městech mohou v počátcích nastat administrativní problémy s evidencí velkého počtu poplatníků. Místní poplatek je ale u občanů jednoznačně vymahatelný.

Vyhlášku o místním poplatku za provoz systému nakládání s komunálním odpadem vydává obec v samostatné působnosti (ustanovení § 10, 12, 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích) a podle ustanovení § 15 zákona č. 565/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška musí obsahovat všechny obecné náležitosti obecně závazných vyhlášek a být řádně projednána, schválena a vyhlášena. Musí obsahovat další náležitosti vyplývající ze zvláštních předpisů (zákona č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků ve znění pozdějších předpisů) zejména však:

  • jasné vymezení poplatníka
  • stanovení ohlašovací povinnosti
  • sazbu poplatku: vždy uvedenou ve dvou částkách (i kdyby jedna část byla 0 Kč), dále nejlépe v příloze vyhlášky připojí rozúčtování nákladů na svoz netříděného komunálního odpadu za minulý kalendářní rok na jednotlivého poplatníka, tedy výpočet druhé části sazby poplatku
  • osvobození od poplatku: každá obec může ve vyhlášce stanovit svoje kriteria pro osvobození od poplatku (např. pro osoby mladší 15 let, starší 70 let, pro osoby pobírající podporu v nezaměstnanosti, pro osoby, které žijí ve společné domácnosti s více než 4 dalšími osobami atd.), dále by obec měla stanovit, jakým způsobem se ohlásí a prokáže nárok na osvobození od poplatku
  • splatnost poplatku: poplatek nemusí být splatný jednorázově, ale např. 2x ročně, čtvrtletně apod.

Poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů platí:

a) fyzická osoba, která má v obci trvalý pobyt; za domácnost může být poplatek odváděn společným zástupcem, za rodinný nebo bytový dům vlastníkem nebo správcem; tyto osoby jsou povinny obci oznámit jména a data narození osob, za které poplatek odvádějí,

b) fyzická osoba, která má ve vlastnictví stavbu určenou nebo sloužící k individuální rekreaci; ve které není hlášena k trvalému pobytu žádná fyzická osoba; má-li k této stavbě vlastnické právo více osob, jsou povinny platit poplatek společně a nerozdílně, a to ve výši odpovídající poplatku za jednu fyzickou osobu.

Poplatek se platí obci, na jejímž území má fyzická osoba trvalý pobyt, nebo se na jejím území nachází stavba určená nebo sloužící k individuální rekreaci.

Sazbu poplatku tvoří:

a) částka až 250 Kč za osobu uvedenou v části třinácté odstavci 1 § 10a) a kalendářní rok, a

b) částka stanovená na základě skutečných nákladů obce předchozího roku na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu až 250 Kč za osobu uvedenou v odstavci 1 a kalendářní rok; obec v obecně závazné vyhlášce stanoví rozúčtování nákladů na sběr a svoz netříděného komunálního odpadu na osobu.

Poplatek za komunální odpad

Novelizací zákona o odpadech byla zavedena s účinností od 1.1.2003 další možnost úhrady od občanů a to poplatek za komunální odpad.

Tento poplatek může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou. Poplatek se vztahuje na komunální odpad vznikající na jejím území. Poplatek nelze stanovit současně s místním poplatkem za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů!

Poplatníkem je každá fyzická osoba, při jejíž činnosti vzniká komunální odpad. Plátcem poplatku je vlastník nemovitosti, kde vzniká komunální odpad. Jde-li o budovu, ve které vzniklo společenství vlastníků bytových jednotek podle zvláštního zákona, je plátcem toto společenství. Plátce poplatek rozúčtuje na jednotlivé poplatníky.

Maximální výše poplatku se stanoví podle předpokládaných oprávněných nákladů obce vyplývajících z režimu nakládání s komunálním odpadem. Oprávněné náklady se rozvrhnou na jednotlivé poplatníky podle počtu a objemu nádob určených k odkládání odpadů připadajících na jednotlivé nemovitosti, nebo podle počtu uživatelů bytů a s ohledem na úroveň třídění tohoto odpadu. Poplatek je vymahatelný u poplatníka formou platebního výměru, stanoveného obcí.

Smlouva s jednotlivými občany

Již zmíněná novela zákona o odpadech umožňuje s účinností od 1.1.2003 další způsob úhrady a tím je smlouva s občany (§17 odst.5). Obec může vybírat úhradu za shromažďování, sběr, přepravu, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů od fyzických osob na základě smlouvy. Smlouva musí být uzavřena písemně a musí obsahovat výši úhrady. Vybírá-li obec tuto úhradu, nemůže stanovit poplatek za komunální odpad ani místní poplatek za provoz systému shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálních odpadů .

Nevýhodou této formy inkasování finančních prostředků je administrativně náročné písemné uzavírání smluv s jednotlivými občany. Kromě toho je velmi diskutabilní předmět plnění -obec je ze zákona o odpadech povinna určit místa k odkládání komunálního odpadu, občan je zase povinen odpad na tato místa odložit a odpad se pak stává vlastnictvím obce. Obec tedy vlastně neposkytuje občanovi službu odvozu odpadu, protože odváží svůj odpad a nakládá se svým majetkem.

Zkušenosti s různými způsoby úhrady

Zákon o odpadech zavedl od r. 2002 jediný způsob úhrady nákladů na odpadové hospodářství obce od občanů a to místní poplatek. V režimu předcházejícího zákona byly uplatňovány v obcích různé způsoby plateb paušální platby za nádoby, známkové systémy, kapitační platby, platby podle skutečné váhy vyprodukovaných odpadů. Každý způsob měl své výhody i nevýhody. Jednoznačnou nevýhodou však byla malá vymahatelnost plateb, protože občan měl možnost dokazovat obci, že žádný odpad neprodukuje nebo si jej likviduje vlastními silami.

Zavedením místního poplatku byla dána obcím možnost stanovit jednoznačně vymahatelný místní poplatek. Proti místnímu poplatku vystoupila řada obcí, firem a nevládních organizací, které upozorňovaly na nebezpeční omezení tříděného sběru odpadů, malou motivaci občanů, složitou administrativu při stanovení poplatníků apod. Většina těchto názorů se ukázala jako neopodstatněná. Úroveň separace odpadů od r. 2001 nijak neklesla, naopak neustále roste, což potvrdila řada obcí a výkaznictví systému EKO-KOM. Zvýšilo se množství směsných komunálních odpadů, které přestaly být odkládány na černé skládky a skončily ve sběrných nádobách. Snížil se počet neplatičů.

Místní poplatek nemá dostatečný efekt v obcích, kde žije velké množství obyvatel s přechodným pobytem (většinou satelity velkých měst, případně některá velká města). Prostředky získané od trvale žijících obyvatel nemohou pokrýt skutečné náklady obce. V takovém případě je vhodnější použít jako způsob úhrady poplatek za komunální odpad, který umožňuje zpoplatnit všechny osoby, produkující odpad na území obce. Ale i tento druh poplatku má svoje nevýhody. Hlavní nevýhodou je především obecně vymezený poplatník. Poplatek je koncipován tak, že je zpoplatněna produkce komunálního odpadu. Pokud občan namítne, že neprodukuje komunální odpad, nelze od něj poplatek vymáhat. Navíc nelze určit především v bytových domech skutečnou produkci komunálního odpadu každým jednotlivým poplatníkem.

Plátce poplatku má povinnost oznámit obci poplatníky, kteří nezaplatili poplatek včas a ve správné výši. Tato povinnost je pro majitele či správce nemovitostí v mnoha případech nerealizovatelná, neboť musí oznámit identifikační údaje týkající se osoby poplatníka, které mu nejsou známy a poplatníci mohou odmítnout jejich sdělení..

Platby podnikatelů a právnických osob zapojených do systému obce

Zákon pamatuje také na tzv. živnostenské odpady, tedy odpady, které mají podobný charakter jako odpady z domácností, ale jejich původcem jsou fyzické osoby oprávněné k podnikání nebo právnické osoby. Tito původci se mohou podle §17 odst. 6 zákona zapojit do systému nakládání s komunálními odpady zavedeného obcí. Toto zapojení (využívání systému sběru a svozu odpadů) je možné pouze na základě smlouvy s obcí, která musí být písemná a musí vždy obsahovat sjednanou cenu za službu. Cenu lze stanovit na základě nákladů spojených s běžnou obsluhou nádob na směsný odpad a poměrnou částí nákladů na tříděný sběr využitelných složek komunálních odpadů.



EKO-KOM, a.s.
Na Pankráci 1685/17
140 21 Praha 4
Česká republika

 

zpět homepage nahoru tisk napište

Copyright (c) 2009 - EKO-KOM, a.s.
Všechna práva vyhrazena